Kompletní program naleznou fanoušci na www.respectmusic.cz. Vstupné na festival činí 450 Kč (jednodenní), 500 Kč (dvoudenní). Na místě pak jednodenní za 500 Kč, dvoudenní za 550 Kč. Mezi doprovodný program festival zařadil čajovnu, kavárnu, pivo a masa na grilu, cocktail bar, ochutnávku maďarských vin, africké občerstvení, ryby na grilu, vegetariánské občerstvení Govinda, etnocatering, marockou kuchyni, maďarské klobásy, prodej hudebních nosičů a tiskovin, prezentace nevládních neziskových aktivit, výrobky rukodělných dílen a další.
Navíc letos přibyl speciální program pro děti. Agentura Hospodyňky zajišťuje na festivalu Respect aktivity pro děti od dvou let. Zahrnuje výtvarné a sportovní aktivity, ke kterým se mohou připojit i jejich rodiče. Zaskákat si v pytli nebo pomalovat své vlastní tričko. Pro děti ve věku do dvou let lze ve stanu, který je pro tyto účely na festivalu zajištěn, přebalit svou ratolest na přebalovacím stole, nebo ji ohřát v mikrovlnné troubě přesnídávku.
Mari Boine
Mari Boine, čarodějka šamanských spirituálů ze země Laponců-Sámijů, vydala své první album Gula Gula u prestižní značky Real World před dvaceti lety - a jeho síla se od té doby nezmenšila ani o milimetr. Její písně jsou o identitě severských Sámijů, národa bez státu, jejich feeling je rovnocenný prožitku černošského blues či romských písní.
Sámijové tvoří etnické menšiny na severu Norska, Švédska, Finska a Ruska, sámijskou kulturu i tradice po staletí drasticky ničili kolonizátoři i misionáři, šamani byli vražděni a upalováni. Sámijské tradice dnes znovuožívají v hudbě a Mari Boine se stala vůdčí postavou tohoto stylově velmi členitého revivalu. Nepatří ale ani k tradičnímu, ani k progresivnímu křídlu, její hudbu nedefinuje metoda, ale poselství a komunikace. Když ji požádali, aby reprezentovala sámijskou hudbu na Zimní olympiádě v Lillehammer, odmítla. "Nechci se stát nějakou exotickou dekorací. Což by se na události tohoto druhu mohlo klidně stát."
I když zpívá především sámijsky, její hlas dokáže překlenout jazykové i kulturní bariéry. S tím souvisí i obsazení její skupiny, jejíž oporou je Carlos Quispe. Kulturní paměť tohoto peruánského Indiána, rovněž příslušníka utlačovaného etnika, je velmi blízká Mari Boine. "Její hudba se dotkne posluchače v místech, o jejichž existenci netušil. Míří k samému jádru, k prvotním instinktům, a přivede vás do stavu podobnému transu,".
Hudební ukázky: myspace.com/boine
Issa Bagayogo
Přední západoafrický hudební inovátor Issa Bagaygo představuje tu nejradikálnější osobnost na poli pouštního blues, které zpopularizovali umělci jako Tinariwen či Ali Farka Toure. Zvuk tradičních malijských nástrojů propojil s elektronickými beaty, aniž by přitom původní africkou esenci své hudby jakkoli zkompromitoval. Starobylé melodie Sahary se mísí s elektronickými zvuky, tanečními a dubovými beaty i rockem. Malijské afro-elektro, dnes velmi ceněného autora a zpěváka, doma nazývaného „techno-Issa“, má nepředstavitelnou atmosféru a energii.
Bagayogo zpívá hlasem bluesmana z bavlníkových plantáží, nedoprovází se ovšem na kytaru, ale na obrovitou africkou loutnu vyrobenou z vysušené tykve. Přelomovým bodem jeho dráhy bylo setkání s francouzským producentem Yves Wernertem, který vybudoval v Bamaku studio Bogolan s cílem podpořit místní hudebníky. Na radu spoluhráče Ali Farka Tourého začal Bagayogo experimentovat s elektronikou. Jeho poznávací značkou se stal - podobně jako u John Lee Hookera - rytmicky naléhavý groove. V současné době je obklopen špičkovými malijskými kytaristy, výsledkem je organický mix africké i západní hudby.
Hudební ukázky: myspace.com/issabagayogorules