Třetí český koncert elektronických a rockových vizionářů Nine Inch Nails se odehrál ve vysočanské O2 areně s upraveným pódiem a výrazně omezenou kapacitou; přesto se hala plnila jen pozvolna, na což doplatila především předkapela. Tou byl Němec Alexander Wilke-Steinhof, byvší frontman levicových rebelů a průkopníků tzv. digitálního hardcore Atari Teenage Riot, vystupující pod pseudonymem Alec Empire. Sám Reznor je jeho velkým obdivovatelem a fanouškem. Škoda, že v Praze takových nebylo víc.
Setlist NIN v PrazeSomewhat Damaged, Terrible Lie, Heresy, Metal (Gary Numan cover), The Becoming, March of the Pigs, Piggy, Burn, Gave Up, Gone, Still, La Mer, The Fragile, The Downward Spiral, Head Down, Survivalism, 1,000,000, Wish, Hurt, The Day The World Went Away, The Hand That Feeds, Head Like A Hole Přídavek: Echoplex, Dead Souls (Joy Division cover), In This Twilight
|
Svůj věk (37) popírá Alexander extrémně mladistvým vzhledem a ráznou, dynamickou show. Tu by ale (jiné) publikum ocenilo spíš v klubu; ani velký hit jeho bývalé kapely, Revolution Action, se tady nesetkal se silnější odezvou. Byl to skvělý koncert – jenom ve špatný čas a na špatném místě.
„Kdybych měl kalhotky“
Zato přivítání Nine Inch Nails nekonečným potleskem nemohlo vyznít lépe. Kapela to publiku oplatila stejnou kartou, když do samého začátku zařadila nejstarší kusy Terrible Lie a Heresy, v koncertním provedení možná nejvděčnější skladby celé kariéry. Surové vyznění umocnily (kromě vynikajícího, křišťálově čistého zvuku) sporé kulisy a ostrá světla reflektorů, která probíjela ze tří stran pódia.
Kdyby tempo, se kterým NIN nastoupili, mělo přetrvat po celou délku vystoupení, patrně by na konci celý „kotel“ pod pódiem museli seškrabávat z podlahy. Ještě divoká March of the Pigs s geniálním intermezzem v tichoučké lince Now doesn’t that make you feel better? smýkala desítkami zpocených těl ze strany na stranu, aby pak Reznor a spol. zpacifikovali rozbouřené vody klidnější sérií, zakončenou klavírní instrumentálkou La Mer a především baladou The Fragile, jejíž refrén I - won’t - let - you fall apart...! zpívala s Reznorem velká část arény. „Kdybych měl kalhotky, tak mu je tam hodím,“ pronesl zasněně uchvácený fanoušek, který na nošení ženského spodního prádla rozhodně nevypadal.
V druhé půlce show NIN trochu zvolnili a – zdánlivě nešikovně – namixovali nejčerstvější písně (Survivalism, 1.000.000) s těmi takřka zapomenutými (The Downward Spiral, Wish), čímž rozbili jednotu reakcí pod pódiem. Zatímco pamětníci uvítali zaprášenou nostalgii kultovního EP Broken, nejmladší generace Reznorových obdivovatelů s větším nadšením přijala téměř taneční elektroniku posledních dvou alb Year Zero a The Slip. Tahle schizofrenie ale byla jen dočasná a regulérní set pak uzavírala tradiční trojice, při které byli všichni fanoušci zase „zajedno“.
Žádné výjimky
Hodnocení LN 4 / 5
Nine Inch Nails (US) Alec Empire (D)
24. června 2009 O2 aréna, Praha
|
Nekompromisní nástup The Hand That Feeds (kterou tentokrát zbrzdila ještě kratičká The Day the World Went Away) a zejména poslední Head Like a Hole, možná úplně první velký hit NIN, jehož refrén nechal Reznor odezpívat ostatní, zastihl už většinu na konci sil avyždímal z nich poslední zbytky energie. A kde se v divácích vzala síla přivolat kapelu zpět ještě na další tři skladby, včetně oblíbeného coveru Dead Souls od Joy Division, zůstane záhadou.
Trochu nemastný, trochu neslaný, utahaný závěr celkovému vyznění jinak svižné dvouhodinové show bohužel příliš nepomohl... Nicméně jako večírek na rozloučenou fungoval celý koncert výtečně. Všichni už se těší na reunion tour.
Začátek koncertu NIN v Praze (Somewhat Damaged)
NIN: Metal (cover Garyho Numana, živě v Praze, 24. 6.)
NIN: The Fragile (živě v Praze, 24. 6.)
Více videa z koncertu: http://www.youtube.com/results...
