Lidovky.cz

V Glastonbury letos téměř bez bláta

Kultura

  2:51
PRAHA - Britové jsou pověstní svým lpěním na tradicích. Hudební fanoušci, kteří navštěvují hudební festival Glastonbury, se o tom přesvědčují už úctyhodných třicet devět let.

Glastonbury 2009 foto: AFP

Nejslavnější hudební přehlídka, jež se koná na pozemcích Worthy Farm zakladatele a organizátora Michaela Eavise, stále neztratila nic ze své pověsti kvalitní kulturní akce odehrávající se ve velmi přátelské a uvolněné atmosféře. Jakmile ji jen jednou okusíte, změní to váš život. Zní to sice jako klišé, ale v Glastonbury tomu skutečně věříte. Když v piltonském údolí poslední prodloužený červnový víkend vyroste na pár dní malé město se svatostánky hudby v podobě jednotlivých pódií, návštěvníci festivalu se na pár dní promění v příslušníky jedné komunity, které spojuje obdiv a láska k božstvu jménem hudba. Z vyvýšeného místa zvaného Stone Circle pak nad návštěvníky bdí jako patron festivalu Joe Strummer, který je tam pohřben.

Ohleduplně a bez bahna
V Glastonbury se za ta léta k hudbě přidal ještě důraz na ekologicky šetrný přístup k okolnímu prostředí, který lapidárně vystihuje na festivalu všudypřítomné heslo Leave no trace (nezanechávejte po sobě žádnou stopu). Část výdělku se navíc věnuje nonprofitovým organizacím, jejichž členové se na oplátku podílejí na organizaci festivalu.

Ještě jedna věc patří už téměř neodmyslitelně k pověsti festivalu – všudypřítomné bláto. Letos se však slunečné počasí, které ve čtvrtek do areálu přilákalo rekordních 90 tisíc lidí, pokazilo jen v pátek dopoledne, a holínky tak mohly zůstat odložené ve stanech, které o víkendu poskytly přístřešek téměř 140 tisícům návštěvníků.

Na čtvrteční oficiální zahájení, které svým prvním festivalovým vystoupením obstarali britští Maximo Park, se dostavilo tolik diváků, že pořadatelé museli okolí Queen’s Head Stage uzavřít. Jejich druhé, sobotní vystoupení pak patřilo – na rozdíl od v té době na Pyramid Stage vystupujících sebestředných a­hymnicky velikášských Kasabian – k velkým sobotním překvapením. Frontman Paul Smith byl sice trochu mimo a propotil dokonce i­kalhoty, ale v závěrečné Apply Some Pressure, která skončila nehranou katarzí v podobě destrukce nástrojů, nenechal nikoho na pochybách, že v „Glasto“ odehráli svůj životní koncert.

Ostrý start si však festival odbyl až v pátek dopoledne na Pyramid Stage vystoupením newyorské písničkářky s ruskými kořeny Reginy Spektor, která svým energickým a­lehce afektovaným projevem poprvé roztančila glastonburské publikum. To s ní odzpívalo většinu písní včetně patrně nejlepší Fidelity. Jen o chvíli později si na Other Stage získala diváky svým suverénním výkonem potemnělá indie formace White Lies.

K vrcholům prvního dne ale bezesporu patřilo vystoupení Mikea Skinnera alias The Streets, který diváky překvapil skvěle zaranžovaným hitem Billie Jean den předtím tragicky zesnulého „krále popu“ Michaela Jacksona. Naprostou extázi pak posluchačům přinesla hlavně dvě noční vystoupení: londýnských Bloc Party a – podle Michaela Eavise absolutního vrcholu festivalu – nestárnoucího Neila Younga.

Generační hranice neexistují
V sobotu na sebe výrazněji upozornil enfant terrible britské rockové scény Pete Doherty, jemuž dav ale nejvíce aplaudoval za vypůjčený hit Psycho Killer z repertoáru Talking Heads. A kdo oželel Jarvise Cockera a zašel se podívat na festivalový debut zpočátku trochu „ramenatého“ Bruce Springsteena, byl nakonec stržen energií, s kterou své dvouapůlhodinové vystoupení odehrál. V neděli se uzavíralo ve velkém stylu.

Nejdříve na Other Stage vystoupili populární Yeah Yeah Yeahs, zatímco na „Pyramidě“ kraloval testosteronový Tom Jones. Tomu se před pódiem sešlo publikum potírající jakékoli generační hranice. Po nich roztančili publikum další veteráni, průkopníci stylu ska v Británii – Madness. Následně pak všechny zmrazil Nick Cave, jehož skvělé ponuré vystoupení patřilo rovněž k velkým momentům festivalu. O závěrečný zážitek se nakonec postarali znovuobživlí britpopoví Blur a setkali se s­takovým ohlasem, že frontman Damon Albarn jen těžko skrýval své dojetí.

A headlineři na jubilejní 40. ročník? Snad Rolling Stones, ne?...

Autoři:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.