Kvůli výhodnějším podmínkám filmaři ze zahraničí nyní utrácejí miliardy korun v zahraničí místo v Česku. Návrhy by do září mělo předložit ministerstvo kultury.
Kdo zavedl pobídkyPobídky pro zahraniční filmaře zavedlo v Evropě podle informací České televize už deset zemí. Nejvíce velkorysí jsou Irové. Ti vracejí zahraničním štábům až 28 procent nákladů. Maďarsko, které odlákalo českému filmovému průmyslu nejvíc zakázek, vrací čtvrtinu, podobně jako třeba Velká Británie. Následuje Malta s 22 procenty, sousední Německo a Francie s 20 procenty. |
Ministerstvo financí ovšem i nadále podle mluvčího Ondřeje Jakoba odmítá jakékoliv zásahy do daňového systému, tedy například možnost odpočtu daní nebo vracení daní. "Ministerstvo chce nastavovat rovné podmínky pro všechny a nechce komplikovat daňový systém dalšími výjimkami," řekl Jakob.
"Je to reálná cesta, jak z krize ven," řekl k návrhu předseda Asociace producentů v audiovizi Pavel Strnad Strnad.
"Jestliže zahraniční producent vyplatí českým profesím, studiím či ateliérům 100 milionů korun, po vyúčtování a auditu získá zpět od státu určitou část," popsal Strnad podstatu projednávaného plánu. Jednou z podmínek je, že film musí být koprodukcí s Českem.
Počet zahraničních filmů tvořených v ČR rapidně klesá, v poslední době o 70 procent. Zatímco v poslední době filmaři v Česku utrácejí kolem jedné miliardy korun ročně, ještě v roce 2003 to bylo pět miliard. "Návrat objemu do doby před šesti lety by přinesl kolem 4000 pracovních míst," upozornil již dříve ředitel České filmové komory Petr Mošna.
V Česku stále chybí nový zákon o kinematografii, který by vytvořil lepší prostředí pro tuzemský filmový průmysl i pro aktivity zahraničních týmů.