Rodák ze slovenského Ružomberoku patřil po počátečních angažmá v českých oblastních divadlech k oporám hereckého souboru Divadla E. F. Buriana v Praze, jemuž zůstal věrný až do odchodu do důchodu v roce 1986.
Na jevišti vytvořil v klasickém i moderním repertoáru velké charaktery, postavy rozporuplné i hrdinské, často ztělesňoval krále (Richard III., Král Lear), generály, vojáky, ale i zločince a muže razantních postojů s nesmlouvavým výrazem a hlasem.
Postupně se stal představitelem vyhraněných záporných rolí, s nimiž se v hojné míře uplatnil také ve filmu a televizi. Na plátně se poprvé objevil počátkem 50. let. Téměř klíčovou byla pro něj podle odborné literatury role muzikanta Petra Kaly, v jehož pouzdře objeví pohraničníci samopal, kterou mu svěřil Karel Kachyňa ve snímku Král Šumavy (1959).
Od počátku 60. let hrál ve filmu pravidelně, objevil se ve slavných snímcích Kladivo na čarodějnice, Dny zrady, Sokolovo, Zelené obzory, Partie krásného dragouna, Jeden z nich je vrah či Je třeba zabít Sekala. Výrazně se uplatnil i v televizi a dabingu - byl nositelem ceny Františka Filipovského, herectví také vyučoval v Brně na JAMU a na pražské konzervatoři. Po celý život se také věnoval výtvarné tvorbě, své olejomalby a řezby také vystavoval.