Norský trumpetista Nils Petter Molvaer (známý též pod zkratkou NPM) vytváří most mezi improvizovanými zvukovými krajinami jazzové produkce ECM a pulsujícím světem trip-hopu, drum'n'bassu, ambientu a samplů. Jeho nahrávky se skandinávskými hudebníky i Elvinem Jonesem, Gary Peacockem či Georgem Russellem jazzová veřejnost dobře zná, ale NPM má také zkušenost v rocku a taneční hudbě. První album Khmer je velkou syntézou jazzové svobody.
Jak pozitivní, tak negativní
Poznávacím znakem Nils Petter Molvaera je zvuk trubky s dusítkem, inspirovaný nahrávkami Milese Davise ze 70. a 80 let. Druhé album Solid Ether bylo rozvinutím a prohloubením konceptu debutového Khmer. Následující NP3, klade ještě větší důraz na elektronické zpracování zvuku trubky, aniž by ale hudba ztrácela duši.
"Všechny ty nové pomůcky jsou jak pozitivní, tak negativní. Důležité je jen časování, kdy se zastavit, a ze zmrazeného momentu vše vysát," říká hudebník. Následuje studiové album Er, prostor tu získávají elektročarodějové Knut Saevik, DJ Strangefruit, Reidar Skaar, Jan Bang, a také norská zpěvačka Sidsel Endresen, nahrávka získala norskou Grammy.
Agresivní, dokonce brutální
Letošní, dlouho očekávané album Hamada vyšlo po čtyřleté pauze (kterou vyplnilo jen album filmové hudby Re-Vision). Přináší i návrat dvou dřívějších spoluhráčů, kytaristy Eivind Aarseta a Jana Banga. Po Er představuje novinka velký kontrast: někteří označují album za nejtemnější v Molvaerově historii, jiní naopak za hudbu jasnou a zářivou.
"Někdy je agresivní, dokonce brutální. Ale já o hudbě nikdy nemyslím jako o temné a jasné, či v jiných podobných odstínech. Důležité je si uvědomit, že mezi agresivitou a temnotou není žádné spojení. Agresivita může být bílá a oslepující. Jako vždy, to záleží na dispozicích posluchače," tvrdí Ke zvukovým zdrojům alba Hamada patří i terénní nahrávky z hlučných ulic Káhiry i z Buddhistického kláštera v Ulan Batoru v Mongolsku.
Naprosto arogantní
Od renomované značky ECM odešel Molvaer i proto, že chtěl zůstat výhradním vlastníkem svých autorských práv, a na hudební copyright má zcela odlišný názor než nedávno odsouzení Švédové z webového serveru The Pirate Bay. Letošní proces ve Švédsku i Norsku inspiroval vznik pro-pirátského politického hnutí: "Pro mě je zcela nepřijatelné, že téhle kauzy využívají oportunistické politické strany. Stahovat hudbu zadarmo je naprosto arogantní. Co jsou ti lidé zač, že si myslí, že moje hudba je zadarmo?"
