Když posloucháte desky Editors celou dobu vás napadají jména jako Ian Curtis, Depeche Mode, Radiohead či Coldplay. Editors jsou jim všem velmi podobní, ale přitom jiní. A zatraceně dobří.
Všechny desky Editors jsou ve znamení deprese. První dvě ovládají kytary, zatímco třetí je plná temných kláves. Na to všechno ale můžete na jejich koncertě zapomenout. Vystoupení je plné energie a emocí. Hlavní osobnost, kytarista, klavírista a zpěvák Tom Smith spojuje birminghamskou čtveřici uhrančivým, silným hlasem. I když ho doprovází kytarista Chris Urbanowicz, basák Russel Leetch, který ovládá i klávesy, a vynikající bubeník Ed Lay, celé pódium patří Smithovi. Ovládá jej ať už sedí za klavírem nebo s kytarou pobíhá od jednoho mikrofonu k druhému mezi ostatními členy kapely. Zapomeňte ale na desky, naživo jsou Editors desetkrát lepší.
Editors zahájili pražský koncert titulní skladbou z posledního alba In this light and on this evening. Tom Smith přišel na pódium, usedl za klavír a spustil "I swear to god ... the most beautiful place i have seen". Nezbývá než přísahat, že tohle byl nejhezčí koncert, který byl letos na podzim v Praze k vidění.
Pokračovali kytarovou An end has a star a v dalším pořadí střídali skladby z kytarového a klávesového, temnějšího období. Vrcholy byly bezesporu největší hity Smokers outside the hospital doors, jejíž klip se natáčel v Praze, a především přídavkové Papillon. Až do posledního skladby přídavku Fingers in the Factories diváci řičeli nadšením. Sama kapela příliš výřečná nebyla, veškeré reakce omezila na zvednuté palce. V průběhu večera jich však do publika vyslali desítky.
Editors potvrdili, proč jsou na živo jednou z nejlepších kapel současnosti. A Tom Smith je skvost mezi zpěváky s ohromujícím hlasem plným emocí.
Chyby na kráse
Koncert začínal v beznadějně vyprodaném klubu v netradičních deset minut po šesté. Důvodem (ne zcela pochopitelným) byla tradiční diskotéka, která v Lucerně začíná v deset hodin. A line-up se proto dodržoval na minutu přesně. Nikdo nepřetáhl byť o pár vteřin. Kdo se zpozdil ve frontě na šatnu nebo si v nevhodný okamžik skočil koupit něco k pití, prošvihl kanadské Wintersleep, kteří hráli jako první.
Zvláště pouhá půl hodinka věnovaná druhé předkapele The Maccabees řadu diváků rozesmutnila. Mnozí z nich přišli právě na tuto anglickou pětici. Nezbývá se než těšit na jejich samostatný koncert.
