Zjara loňského roku vyvolala v Rakousku i ve světě nebývale prudké ohlasy výstava nazvaná Religion, Fleisch und Macht (Náboženství, tělo a moc), již bylo možné zhlédnout v muzeu dómu svatého Štěpána na stejnojmenném vídeňském náměstí.
Tehdy osmdesátiletý Alfred Hrdlicka pro ni vybral provokativní díla, která spadala do celého období jeho tvorby počínaje 60. léty a rozruch způsobil především eroticky tematizovanou kresbou Poslední večeře, již sám pojmenoval "homosexuální orgií", či sochou s názvem Vzpoura, jíž ztvárnil Ježíše Krista bez tváře a se ztopořeným přirozením.
Alfred Hrdlicka (27. 2. 1928 - 5. 12. 2009)Vystudoval malbu a sochařství na vídeňské Akademii umění, prostřednictvím své tvorby se vyrovnával s otázkami víry, lidské tělesnosti, násilí, války i fašismu. Mottem jeho autorského přístupu se stala vlastní slova o tom, že „veškeré umění vychází z tělesnosti“. |
Živou společenskou diskusi nevyvolala jen samotná díla, ale rovněž fakt, že nad kontroverzní výstavou převzal záštitu vídeňský kardinál Cristoph Schönborn.
Alfred Hrdlicka, jenž se netajil sympatiemi k ateistickým východiskům i myšlenkám radikálního levicového hnutí, tak u veřejnosti krom pobouření vzbudil také respekt za svůj osobitý přístup k životu i autorství, jímž přiměl představitele rakouské katolické církve k nevídaně otevřeným krokům.
Biskup Kurt Krenn, jenž byl vždy v rakouských církevních kruzích považován za přísného konzervativce, pak o Hrdlickovi prohlásil, že "ve skutečnosti není žádným ateistou a křesťanství je mu velmi blízké".
Pomníky proti násilí
Narozen 27. února 1928 ve Vídni, vyučil se Alfred Hrdlicka nejdříve zubním technikem, od roku 1944 se skrýval, aby se vyhnul službě ve wehrmachtu. Později vystudoval na vídeňské Akademii umění postupně malbu u Josefa Dobrowského a sochařství pod vedením Fritze Wotruby. V povědomí širší veřejnosti vstoupil, když byl v roce 1964 vybrán, aby zastupoval Rakousko na slavném benátském Biennale.
Vyučoval na akademiích ve Stuttgartu, Hamburku i Berlíně a nakonec se stal profesorem vídeňské Univerzity užitných umění. Působil rovněž jako jevištní architekt na mnoha evropských divadelních a operních scénách.
Sochařská tvorba Alfreda Hrdlicky zahrnuje například Památník proti válce a fašismu, jenž byl roku 1991 slavnostně odkryt na vídeňském náměstí Albertina, či pomník s názvem Smrt demonstranta, umístěný před berlínskou operou.