Aby jejich dvojprojekt Grindhouse působil skutečně jako večerní představení amerických exploatačních filmů ze 70. let, proložili režiséři Quentin Tarantino a Robert Rodriguez své filmy upoutávkami na neexistující žánrově spřízněné snímky. Ten se zabijákem jménem Machete, který miluje všechno kovové a ostré, zaujal publikum natolik, že mu Rodriguez dopřál samostatný stejnojmenný film.
MacheteUSA 2010 |
Trailer z ničeho jiného než ze záměrně přehnaných béčkových klišé nesestával: lákal diváky na drsné tváře, velké zbraně, lepé děvy a pádné hlášky. Jenže jak tohle všechno spojit do soudržného příběhu? Scenárista a režisér Rodriguez, který na svých filmech (Sin City - město hříchu, Desperado...) tradičně zastává i mnoho dalších profesí, zvolil žánrově vděčnou konstrukci zrady a pomsty.
Motiv boje proti ilegálnímu přistěhovalectví
Machete je někdejší elitní agent FBI hispánského původu, který po masakru své rodiny pověsil povolání na hřebík a živí se v Texasu jako nádeník. Vezme zakázku zabít kontroverzního senátora, který brojí proti ilegálním přistěhovalcům z Mexika. Je to však past - a Machete vyrazí na cestu odplaty nejen vůči těm, kdo jej do ní vlákali, nýbrž i vůči drogovému bossovi, který stojí za smrtí jeho bližních.
Klíčový je právě motiv boje proti ilegálnímu přistěhovalectví, jenž v jihozápadních státech USA polarizuje společnost. Všichni záporní hrdinové Machete - a že jich tu je -jsou rasisté, kteří proti imigraci dělají, co můžou. Rodriguez se ve filmu pokouší o sociální komentář a občas se mu to daří (sestřihy Mexičanů v podřadných zaměstnáních), ale i přes přiznanou nadsázku působí toto politikum mezi všemi těmi usekanými končetinami a odhalenými ňadry dost neústrojně. Míra nadsázky navíc kolísá.
Snímky jako Machete, které béčkovou akci ironizují, jsou schválně přehnané ad absurdum. Klíčové je udržet absurditu na jednotné hladině, jinak se film rozpadne. Tomu Rodriguezově to přinejmenším v druhé půli hrozí.
Jinak cílový divák Machetemu těžko něco vytkne. Podmračenému Dannymu Trejovi v titulní roli stačí jen tvářit se a sem tam něco ucedit nebo useknout. Kolekce padouchů je skvostně obsazená (excelují pozapomenutý Don Johnson a krásně odulý Steven Seagal) a na trojici krasavic (Jessica Alba, Michelle Rodriguez, Lindsay Lohan) v těsných tílkách i bez nich se dobře dívá.
Rodriguez snímek také opatřil stylově zrnitým, přesaturovaným vizuálem přesně jako ze 70. let a velmi povedeným soundtrackem. A se spoluscenáristou, bratrancem Álvarem, vymyslel několik lahůdkově krvavých momentů. V kině sice jednomu straší v hlavě vědomí, že jde o trailer roztažený na celovečerní stopáž a že jednotlivé scény filmu fungují lépe než jeho celek. Jsou však tak zábavné a trvanlivé, že v hlavě zůstanou déle, než se z ní vypaří výhrady.
