Havel v pondělí večer uvedl, že šéf galerie Milan Knížák chce situaci vyřešit tím, že vystaví epopej. "Možná to je dohad, a křivdím-li mu, tak se mu omlouvám," řekl tehdy Havel. Podle mluvčí galerie Petry Jungwirthové není Havlova kritika na místě.
Čtěte více |
Minulé úterý Národní galerie zahájila ve Veletržním paláci výstavu děl z vídeňského muzea Albertina, kterou za týden navštívilo 6000 lidí. V listopadu pak začne ve Valdštejnské jízdárně a v Jízdárně Pražského hradu rozsáhlá výstava děl barokního malíře Karla Škréty a jeho současníků, kterou pořádá NG se Správou Pražského hradu a Arcibiskupstvím pražským.
NG pod palbou kritiky
Slova Václava Havla, jimiž se strefoval do Milana Knížáka, nicméně nejsou ojedinělá. Působení Knížáka v čele Národní galerie má více kritiků, například mezi historiky umění a výtvarníky. To, že NG uspořádala výstavu děl význačných malířů 20. století z vídeňské Albertiny až 20 let po revoluci, považují někteří odborníci za opožděné. V komentářích, které o výstavě vyšly v denících, se píše, že taková výstava měla být v Praze už dávno. Někteří upozorňují i na to, že výstava nemá silnou koncepci.
NÁZOR |
Soubor pláten se slovanským námětem malíře Alfonse Muchy chtělo v hlavním městě vystavit dosavadní vedení Prahy zastupované Galerií hl. m. Prahy (GHMP). Národní galerie vyšla podle Jungwirthové vstříc požadavku GHMP a magistrátu a poskytla k výstavě prostory Velké dvorany Veletržního paláce.
Plátna se nyní nacházejí na zámku v Moravském Krumlově, krumlovští a část Muchovy rodiny nesouhlasí s jejich stěhováním a zamezili v minulých týdnech pražským restaurátorům přístup k obrazům. Spor se zradikalizoval před komunálními volbami, které se konaly minulý pátek a sobotu.
