Čtěte také |
Zároveň jsme vás vyzvali, abyste nám posílali vlastní návrhy popových veršů, které vás iritovaly nebo naopak pobavily svou nechtěnou groteskností. Přišla jich spousta. Vybrali jsme z nich dvacet nejpozoruhodnějších, které zahřejí u srdce svým pekelným žárem. Na samém dně tohoto pomyslného schodiště do pekla pak naleznete skladby, které jste navrhovali nejčastěji. Čili vítěze celé naší ankety.
20. Iveta Bartošová a Petr Sepéši:
Snad jednou najdu průvodce
Kolem projel pestrý autokar
a v něm seděl jeden z mikrofonem,
zmizel jak slunce žár,
byl by z nás krásný pár...
Ten, kdo mě nalezne, dostane nálezné...
19. Petr Kotvald:
Vánoce hrajou gloria
Jeden z nejšílenějších textů, jaké jsem kdy slyšel. (čtenář Petr Beneš)
Vánoce hrajou gloria (haleluja gloria),
ber kde ber, kapsy prázdný mám (haleluja gloria).
Přesto vím, co ti nadělím (haleluja gloria),
pod smrček, vedle gauče, letos položím se já...
18. Marcela Holanová:
Já jsem tvá stálá
Výborný je zejména obrat, "už si připadám skoro / věrná jako pes Goro..." (Jiří Nedvídek)
Až se k nám vrátíš zpátky z cest,
zase ti budu šálu plést.
Už si připadám skoro věrná jako pes Goro...
Nejsem svůdná už ničím, a tak se pomalu ničím...
17. Vítek Pokorný:
Kočka není pes
Mohlas mít všechno,
ale měla jsi jen kecy,
nedokázalas jít nikdy správně k věci.
Nevaříš a nepereš, souložíš ze zvyku
a nemáš ráda moji černou muziku...
Je už totiž pozdě zkoušet něco měnit,
když tu vzdycháš pode mnou a začínáš pěnit,
moh’ bych ti teď vrátit všechny ty hodiny,
co prej byly pro tebe se mnou tak nudně povinný,
je mi tě najednou ale hrozně líto,
jsi jen popel popelníku, kterej neví to...
16. Dalibor Janda:
Oheň, voda, vítr
Jsou "samolepky lásky" poetický výraz pro kondomy? (Tomáš Hauser)
Oheň, voda, vítr být.
Samolepky lásky po kapsách,
deset tisíc přátel mít,
jít v plátěnkách...
15. Linda Finková:
Šmoulinka
Už od mládí mi straší v hlavě tahleta píseň, která nám kdysi dávno hrála v pokojíku z vinylu a zanechala ve mně nesmazatelnou stopu. (Ridina Ahmedová)
Však myška chtěla k sluníčku šmoulalí, šmoulalá,
tak vyskočila z košíčku, šmoulalílalá.
Mou Šmoulinku tam nechala,
do ráje k myškám spěchala
a o Šmoulinku nedbala, šmoulalílalá...
14. Bezinky:
Žena točí glóbusem
Song, u kterého jsem málem dobrovolně vystoupila za jízdy z auta. Je to remake písničky Rasputin od Boney M v podání Bezinek. (Martina Hantychova)
S mírou, se vkusem žena točí glóbusem
a není zvyklá na nezájem.
Buď rád, že tu jsem,
obletuj mě poklusem,
nebo se starej o podnájem.
Mužský hlas: Kytky natrhám a zryju záhonek.
Bezinky:Už tě dávno znám, ty se plížíš jako šnek.
Mužský hlas:To je pouhý klam, jsem rychlý jako šíp.
Bezinky: Jenže nejsi sám, jiní muži klušou líp...
13. Jiří Schelinger:
Metro, dobrý den
Jednoznačně odporná agitka. (Radka Kallerová)
Hej, metro, dobrý den, tak ses narodilo,
je to znát, když se ohlédnu, městu se ulevilo,
ulice tramvají, proudy aut nekonečné,
děti dál běhají přes cesty nebezpečné,
dělníky do továren, lékaře do nemocnic,
v noci i ve dne, dav studentů...
12. Eva Hurychová a Václav Neckář:
Já přijdu
Text je naprosto unikátní. Například: "Tak volám ti teď, mám bezvadnou pleť." Naprosté perly. (Pavel Tichý)
Jsem sama, mám desky, kus vína i chlebíčků.
A všechno, co úzce se váže k tvým koníčkům.
Tak volám ti teď,
mám bezvadnou pleť
Jsem sama a desky už dávno mám přehrané.
Ty nejdeš a nejdeš, tvé toulky jsou přehnané...
11. Karel Černoch:
Víc než přítel
Když pomineme "dokonalou" melodii, při které se otevírá kudla v kapse, zjistíme, že to má chlapeček trochu pomotané, když chce být nejprve VÍC než tvůj přítel, ale pouhý kamarád mu vlastně schází víc než táta... (Aleš Dobrovolný)
Koukej, koukej já jsem chlap,
o moc dřív mě přines’ čáp,
tvou mámu znal jsem už jako kluk
a byl jsem jí tenkrát myslím fuk.
Chtěl bych být víc než přítel tvůj.
Dej si říct a chvíli stůj.
Kamarád mi schází čím dál víc.
Víc než táta dá se říct...
10. Petr Čejka:
Jednou je málo (Večerníček)
Není nad citlivé vysvětlení, že mít sex méně než pětkrát za noc není normální. (Aleš Dobrovolný)
Já jsem byl chlapec, panic nesmělý,
ona vždy řekla, přijdu v neděli,
pak políbím Tě a naučím Tě, jak se to dělá a dělat se to má.
Jednou je málo, desetkrát moc,
pětkrát to stačí za celou noc,
za pravdu dáte, až poznáte,
jak se to dělá a dělat se to má...
9. Karel Gott:
Odnauč se říkat ne
Když se mě má nyní patnáctiletá dcera po letech ptala, co mi má jednou zahrát v krematoriu, bude-li mě zkoušet probudit zmrtvých, vybavil se mi velesong Odnauč se říkat ne. Hlavní podíl na děsuplnosti podle mne má závěr refrénu: "Abys byla nejlepší / stačí to jedno jediné / jinak budu muset / ohlídnout se po jiné." Umíte si představit dojemnější důkaz lásky? (Pavlína Antošová)
Před tebou módní hvězdy blednou,
i nejhezčí před tebou
zapadá,
a pokud chybu máš,
tak jen tu jedinou,
kterou chci napravit
teď já...
8. Iveta Bartošová:
Heja, heja
Domnívám se, že největším peklem jsou "comebackové" písně Ivety Bartošové Heja, heja a Děkuji vám, andělové. To i ten Víťa Vávra měl víc soudnosti. Iveta Bartošová má zase chuť bláznivě se smát – asi proto, že byla chvilku buldozerem, na který útočili žraloci. Pak se ukryla v kapli, protože byla pírko v blátě zašláplý... Vše je korunováno klipem, který by mohl sloužit jako propagační materiál nějaké hodně zvrhlé sekty. (Katka Pučálková)
Zažila jsem slávu i pád na zem
i zuby žraloků.
Pokaždý však našla jsem sílu vstát, zbavit se nároků...
Otřásla se zem
a z křehký holky musel být buldozer.
Se svým andělem kráčela jsem ve větru dál...
7. Standa Hložek:
Strom lásky mý
Nejvíc mě na tom mrzí, že mně tyhle texty dodnes straší v mém třiatřicetiletém mozku. Jinak je ovšem přednes těchto písní velmi vděčnou záležitostí. Kdykoliv je po litránku bílého zapěji, stává se ze mě hvězda formátu takřka Standy Hložka. (David Nejedlý)
Tehdy jsem v půlnoci budil spáče,
jak jsem skály rval,
ruce mě pálily od krumpáče dál a dál.
A tak tam, kousek od altánu s bílou lucernou,
pro tebe pak zasadil jsem k ránu tu lípu nádhernou.
Strom lásky mý, řekl jsem tenkrát – vem si ten dar.
Strom lásky mý z doby, kdy měl jsem šestnáct jar.
Vím, že víc tě lákal autodrom,
já se blázen rozhod’ dát ti strom!
6. Mr. Vee a Michaela:
Nejhezčí zadek na světě
Poletíme spolu někam ke hvězdám
a poslouchej mě dobře,
co ti teď povídám,
potkal jsi mě na svý šťastný planetě,
máš nejhezčí zadek na světě...
5. Arakain:
Black Jack
Když jsem to slyšel prvně, říkal jsem si, že to snad ani nemůže myslet vážně. Nehledě na to, že Black Jack se hraje do jednadvaceti, ale tady se mluví spíš o pokeru. (Martin Mašek)
Za poslední prachy svejch pár žetonů
zlákal tě ten proklatej poker.
Vsadils všechno, teď tři karty dobíráš,
pod rukou eso, k němu Joker.
Black Jack, první eso.
Black Jack, druhý eso.
Black Jack, třetí eso.
Z těch zbylejch es...
4. Karel Gott:
Konec ptačích árií
Čas her a slív na nás dva kýv’...
Já vím, že je konec kupletů,
já si teplou šálu upletu
a v ní sny svý pochovám
a k nim sebe sám pak dám...
3. Olympic:
Taky jsem se narodil bos
Depku spolehlivě zaručí každý text z tohoto alba. (Zdeněk Mitáček)
Nejvíce oceňuji část o dvou půlkách a sání z mléčných žláz. Neméně zajímavá část se týká bačkůrek vmrazu. (Tereza Chytrová)
Panu Jandovi učarovaly papuče, zřejmě požádá sněmovnu o schválení zákona teplých bot. Nebylo by špatné začít hledat nového textaře nebo přestat působit na české hudební scéně. (Michal Petřík)
Taky jsem se narodil bos,
jako každý chlap,
a kromě dvou půlek neměl nic...
My měli roucha stejně průhledná,
když jsme jen sáli z mléčných žláz.
Náš bosý věk,
měl, to bych řek’,
tisíc krás.
Proč jen mráz, jak šel z hor,
obul nás do bačkor?
2. František Nedvěd:
Řemeslo
Přihazuji další příklad kotlíkářského surrealismu... A i když by se dalo v kotlíku obou bratří vylovit mnohem více, navrhuji alespoň tento jeden brambor za všechny. (Sir Jarolímek)
Zejména verš s pumpařem je textařský majstrštyk. (Pavel Vlček)
Je ovšem fakt, že kýžený výsledek se dostavuje především s originálním hudebním doprovodem. (Luděk Brož)
Zase odjíždím z míst, kam mě to zaneslo,
moje krásný a milovaný řemeslo.
Je půlnoc, chce se mi spát,
ale dřív musím u pumpy si kafe dát.
Pumpař řek, že prej všechny moje desky má,
dal mi kávu a k tomu čtyři eskyma...
1. Jan Cézar:
Vizitka
Je dokonalá jako celek. I s přednesem. (Gabriela Všolková)
Takovou slátaninu nelze opomenout! (Jakub Kopecký)
Penk je sice silný kanon, ale minimálně pro mě je "básníkem POPových osmdesátek" Jan Cézar se svým hitem Vizitka. (Jan Volec)
Já vždycky začal žít až zvečera,
jak kýčovitej hit,
když u chodníku stála Sierra,
už neuměl jsem snít...
Můžeš mít, s kým chceš drink,
stejně ti říkaj flink,
můžeš mít milion vizitek,
bez lásky nejde nejde žít...
Napadají vás ještě další bizarnosti, nechutnosti nebo nechtěné grotesknosti v textech populární hudby?
Vynechte budovatelské a čistě propagandistické texty a svoje tipy dál posílejte na adresu pisenhruzy@lidovky.cz.
Anketa
Který text české pop-music je ten nejbizarnější pro vás?
