UNESCO bude o obou kandidaturách rozhodovat na svém zasedání od 15. do 19. listopadu v keňském hlavním městě Nairobi. Vyplynulo to z oficiálních webových stránek organizace.
Na takzvaném Reprezentativním seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva již figuruje 166 tradic ze 77 zemí. Česko zatím zastupuje jen slovácký verbuňk - tanec mladíků odvedených na vojnu.
Vedle masopustních obchůzek s rejem maškar na Hlinecku, které se rozkládá na rozhraní Žďárských vrchů a Železných hor, se letos bude posuzovat 50 kandidatur. Mezi nimi je například francouzská gastronomie či španělská hudební a taneční kultura flamenco.
O zařazení sokolnictví vybraných zemí na prestižní seznam UNESCO usiluje Česko společně s Francií, Belgií, Španělskem, Marokem, Katarem, Mongolskem, Sýrií, Spojenými arabskými emiráty, Saúdskou Arábií a Jižní Koreou, upřesňují stránky UNESCO.
Sokolnictví vzniklo před několika tisíci lety v Asii, největšího rozkvětu dosáhlo ve středověku. Tehdy zaznamenala nejvýraznější rozmach i domácí tradice sokolnictví, jejíž počátky spadají do doby Velkomoravské říše.
Zájem o tento způsob lovu začal upadat po vynalezení palných zbraní.
Nehmotné kulturní dědictví UNESCONa seznam nehmotného světového kulturního dědictví se zapisují tradice, kterým hrozí úpadek či zánik a které skupina obyvatel pokládá za součást svého kulturního dědictví. Kandidující státy se také musí zavázat, že toto dědictví budou zhodnocovat a dále podporovat jeho přenášení z generace na generaci. Na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO byl slovácký verbuňk zařazen v roce 2005, společně se slovenskou fujarou. |
