Jakého přesně činu se Panahí podle soudu dopustil, z dosavadních zpráv ještě není úplně jasné. Podle zdrojů íránské opozice byl odsouzen za "shromažďování a spolčování za účelem páchání zločinů proti národní bezpečnosti a propagandy proti Islámské republice".
Džafar Panahí, nositel mnoha cen z filmových festivalů včetně benátského Zlatého lva, vystupoval na podporu demonstrantů, kteří loni protestovali proti prezidentovi Mahmúdu Ahmadínežádovi a obviňovali ho ze zfalšování prezidentských voleb.
V době předvolební kampaně režisér otevřeně podporoval Ahmadínežádova protivníka Míra Hosejna Músávího.
Razie na natáčení
Panahí se do prvního konfliktu s úřady dostal po loňském festivalu v Montrealu, kde nosil na znamení solidarity s íránskými prodemokratickými demonstranty zelenou šálu a veřejně jim vyjadřoval podporu.
Džafar Panahí
Foto popis| Svobodu pro Panahího. Juliette Binocheová využila příležitosti a veřejně se Panahího zastala loni v Cannes. |
Později byl Panahí propuštěn, nebylo mu ale dovoleno opustit zemi, nemohl tak například zaujmout místo porotce na letošní přehlídce v Berlíně.
Podruhé byl zatčen letos v březnu. Policie u něj doma udělala mohutnou razii, kromě režiséra zatkla i jeho manželku, děti a patnáct známých, jež později většinou propustila. Íránské úřady později oznámily, že Panahího viní z natáčení "protirežimního filmu, který se týkal událostí po loňských volbách".
Tvůrcova rodina k tomu sdělila, že snímek, který se natáčel u režiséra doma, nebyl nijak politický. Panahí byl jmenován do poroty festivalu v Cannes, kam ale nesměl odcestovat. Podle režisérovy rodiny ve vězení držel hladovku na protest proti špatnému zacházení. Z vazby ho dostala až kauce ve výši 200 tisíc dolarů. Soud s režisérem začal v listopadu.
Stříbrný medvěd za fotbalové fanynky
Džafar Panahí patří k velmi silné generaci íránských režisérů, která nastoupila v devadesátých letech. Začínal jako asistent slavného krajana Abbáse Kiarostamího. Prvního výrazného mezinárodního úspěchu dosáhl filmem Bílý balónek podle Kiarostamiho scénáře, jednoduchým příběhem holčičky, která si jde na Nový rok koupit zlatou rybku.
Snímek byl oceněn v Cannes a na několika dalších festivalech. Největšího mezinárodního uznání dosáhl filmem Kruh z roku 2000, v němž popisuje situaci několika ženských hrdinek, které se v islamistickém státě dostávají do konfliktu s úřady.
Podobné téma si vybral i pro svůj nejúsměvnější film Offside, jehož hrdinkami jsou zapálené fotbalové fanynky, které se chtějí dostat na stadion, kde má íránská reprezentace hrát kvalifikační utkání, navzdory tomu, že mají ženy na sportoviště zakázaný vstup. Porota berlínského festivalu film ocenila Stříbrným medvědem.
Zatčení a uvěznění Džafara Panahího vyvolalo řadu protestů doma i ve světě. S pronásledovaným tvůrcem se solidarizovali přední íránští filmoví tvůrci včetně Abbáse Kiarostamího, který přitom dříve v politických věcech vystupoval spíše zdrženlivě.
Po svém uvěznění byl symbolicky jmenován členem poroty několika festivalů, včetně toho v Cannes, kde na režisérovu obranu emotivně vystoupila známá francouzská herečka Juliette Binocheová. Tvůrce se zastal také francouzský ministr kultury Frederic Mitterand.
 |
Proti uvěznění Panahího protestoval i festival v Karlových Varech, kde byl režisér v roce 2001 členem poroty a byla tam uvedena i přehlídka jeho filmů.
Otevřený dopis na Panahího podporu podepsala i řada významných amerických režisérů. S požadavkem režisérova propuštění se ztotožnili i tvůrci, kteří se v politických kauzách angažují zřídka nebo vůbec – například Joela a Ethan Coenovi, Paul Thomas Anderson, nebo dokonce Terrence Malick, který už několik desetiletí neposkytl žádný rozhovor a nenechal se vyfotografovat do novin.
