Když jsou v hlavních rolích věžáky

LN Trochu mi ty projekty splývají. Co je Highrise (Věžák) a co je Out My Window (Za mým oknem)?
Highrise je multimediální experimentální dokumentární projekt v rámci kanadské Národní filmové rady. Pod touhle hlavičkou plánujeme spoustu dalších věcí. Out My Window (OMW) je první významný globální dokument, který se z Highrise vylíhl. 

LN Jde o interaktivní projekt, ve kterém obyvatelé věžáků z měst celého světa pomocí multimediálních prostředků ukazují, jak se jim tam žije. Uvedla jste ho mimo jiné na prestižním amsterdamském festivalu IDFA. Jak se něco tak nelineárního prezentuje publiku?
Na IDFA jsme prezentovali třemi způsoby. Je tam místnost, kde si návštěvníci mohou na počítačích interaktivní projekty "osahat". Pak existuje téměř normální projekce, kdy autor na počítači v reálném čase prochází svým projektem a promítá se to na plátno. Ne každý projekt tohohle druhu na plátně funguje dobře, aleOMW v živém kině vypadá skvěle; v Montrealu si to zopakujeme s kapelou, která bude naživo improvizovat soundtrack. A potom jsme na IDFA s dalšími interaktivními umělci vytvořili takovou instalaci, obří obrazovku, na niž jsme OMW vysílali a zhmotnili tak ty příběhy v prostoru.

LN Co říkají vaši kolegové na nelineární formu, jakou používáte? Tradičním dokumentům se moc nepodobá...
Jsou to smíšené reakce. Zakladatel Národní filmové rady, slavný dokumentarista John Grierson, řekl, že dokument je kreativní interpretace reality. Nestačí jen pozorovat, co se ve světě děje, musíme se na tom i podílet. Většina dokumentární komunity si podle mě uvědomuje, že nové technologie a formy potřebujeme. Některé ostatně nejsou ani tak nové: OMW je návrat k orální tradici předávání příběhů. Dokument není nic vytesaného do kamene, nýbrž živoucí jazyk. 

LN Jedna z částí OMW se odehrává v Praze. Jak vznikla?
Mám české rodiče, často do Prahy jezdím, odedávna vím o Jižním Městě, hodně mých příbuzných žije v panelácích. Když tedy došlo na projekt o věžácích, hned jsem si na Prahu vzpomněla. Když se začalo OMW rýsovat, zrovna jsem v Praze byla na návštěvě u otce. Sylvu, která vyrobila pražskou část OMW, jsem naživo nikdy nepotkala, našla jsem ji online. Měly jsme se sejít, ale nevyšlo to, komunikovaly jsme spolu jen přes Skype, e-mail, Facebook. Sylva a její otec mi poskytli příběhy, které skvěle osvětlují klíčové události z dějin vašeho národa a jeho umění. V druhém plánu se pak odehrává dojemný příběh vztahu otce a dcery. Právě v jejich případě je skvěle vidět, jak se v našich životech spojují zdánlivě protikladné prvky – osobní a politické, lokální a globální, intelektuální a praktické... 

Katerina Cizek Narodila se v roce 1969 ve Waterloo v Ontariu českým emigrantům, žije v Torontu. Vystudovala antropologii na univerzitě McGill. Pracovala jako filmařka na volné noze, poté v rámci kanadské Národní filmové rady, kde mimo jiné vytvořila oceňovanou platformu Filmmaker-in-Residence. Dokumentuje vliv nových médií a internetu – takzvanou "digitální revoluci" – na naše životy. Její interaktivní dokument Out My Window, který vznikl v rámci multimediálního projektu Highrise, je k "projití" na webu highrise.nfb.ca.

 LN Pro OMW jste si nevybrala megalopole jako Londýn nebo New York, ale menší města typu Prahy, Toronta, Amsterdamu či Bejrútu. Proč?
Protože v nich žije většina světového obyvatelstva – a přitom jsme je prostředky kultury, politologie či sociologie pořád nedokázali prozkoumat a pochopit. 

LN V jakém domě žijete vy?
V řadovém domku v Torontu. Žiju tu s otcem, manželem, jeho bratrem, jeho ženou, dole máme podnájemníka se dvěma dětmi: jsme taková velká rodina. A z okna mám výhled na dva velmi vysoké věžáky. V Torontu jim neutečete, je tu 1189 betonových rezidenčních výškových budov.