Lidovky.cz

Tajemné památníky vyvolávají vzpomínky na budoucnost

Kultura

  19:35
PRAHA - Sochy, na které se díváte, nejsou výplodem něčí fantazie ani výtvorem mimozemských civilizací. Jsou to zapomenuté památníky z bývalé Jugoslávie, které nechal v sedmdesátých letech po své zemi rozesít komunistický prezident Josip Broz Tito.

Podgarić (foto Jan Kempenaers) foto: Reprofoto

Zadal je řadě sochařů a architektů jako připomínku bitev druhé světové války a koncentračních táborů. Nalézají se na místech jako Tjentiště, Kozara, Kadinjača, Jsenovac nebo Niš.

Kosmaj (foto Jan Kempenaers)

Kosmaj

A jde o mimořádnou ukázku kombinace abstraktního a realistického umění s politickým podtextem. Také proto tyto monumenty v osmdesátých letech přitahovaly miliony návštěvníků ročně - hlavně pionýry v rámci jejich socialistické výchovy.

Tjentište (foto Jan Kempenaers)

Tjentište

Po rozpadu Jugoslávie zůstaly opuštěny a postupně podléhají zkáze. Toho využil belgický fotograf Jan Kempenaers a s mapou jejich rozmístění z roku 1975 je začal dokumentovat. Vznikla z toho série fotografií s názvem Spomenik, která se dočkala i knižního vydání.

Kruševo (foto Jan Kempenaers)

Kruševo

Vetřelci a volavky počesku

Podobný projekt existuje i v Česku pod názvem Vetřelci a volavky. Sochař Pavel Karous si všiml, kolik českých sídlišť a poliklinik zdobí sochy vzniklé během normalizace. Za tento "umělecký kvas" mohl tehdejší zákon, který ukládal, aby každá státní stavba dala 1 až 4 procenta z celkového rozpočtu na "výzdobu".

Toto "čtyřprocentní umění" pak tvořilo estetické dominanty ve veřejném prostoru kolem vznikajících sídlišť, poliklinik, obchodních domů, výrobních podniků, administrativních a správních budov. Stát tak zajišťoval lukrativní práci vystudovaným sochařům, čímž si chtěl získat jejich loajalitu a zároveň je použít ke své propagaci.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.