Přísně střežené soukromí
Výstava shromažďuje dokumenty různého druhu, scénáře, osobní poznámky, korespondenci, detaily z přípravy natáčení, kostýmy, dobové plakáty k filmům, dobové kritické i divácké ohlasy, přibližuje technické vynálezy, jež jsou s Kubrickovými filmy svázány. Za Kubrickova života by byl podobný vhled do režisérovy dílny nemyslitelný, režisér byl známý tím, že si svoje soukromí a práci až úzkostlivě střežil.
Pohled do expozice v pařížské Cinematéce
Expozice je organizována chronologicky, po jednotlivých filmech (za 46 let kariéry jich natočil pouhých 13). Zvláštní sekce jsou věnovány technickým inovacím, Kubrickovým fotografiím (začínal jako fotograf u časopisu Look), práci s hudbou ve filmu a nerealizovaným projektům, jejichž pečlivá dokumentace rovněž dává nahlédnout do Kubrickovy metody.
Přes veškeré inovativní využití audiovizuálního materiálu se nemohu ubránit dojmu, že jde tak trochu o fetišistickou záležitost. Člověk nahlédne do předmětů, které lemovaly autorův svět, a zálibně si je může ohmatat, zároveň jde po nich jako po stopách, na jejichž konci ale je trochu jako na začátku. Přes dlouhý a důvěrný pobyt v autorově světě nerozumí jeho mistrovství o moc víc, může ale ke Kubrickovi připojovat další charakteristiky.
Stanley Kubrick (vpravo) při natáčení hororu Osvícení
Na člověka padá, jak moc byl Kubrick filmovým projektem posedlý od začátku do konce, jak moc měl pod kontrolou každou jeho část (příznačná je anekdota z natáčení jednoho z prvních filmů, kdy Kubrick, mladý debutant a samouk, řekl kameramanovi, nositeli Oscara, buď to uděláš, jak ti říkám, nebo už zítra nechoď do práce).
Tým studentů z Oxfordu
Na přípravu Barryho Lyndona (1975) mu bylo třeba rok, k přípravě nikdy nerealizovaného projektu Napoleon zaktivoval tým studentů z Oxfordu, kteří měsíce pracovali na tom, aby vypracovali detailní životopis Napoleona, nejen jeho, ale i jeho nejbližších. Nešlo o to, zmapovat jen politické události, ale i Napoleonovu každodennost, co jedl a pil, jaké byly jeho sexuální styky, jakými trpěl náladami.
Barry Lyndon
Kubrick to všechno schraňoval u sebe a vypracoval něco na způsob kartotéky, v níž se dá na výstavě listovat v Napoleonově životě den po dni. Při přípravě Vesmírné odysey (1968) oslovil kosmetické a další specializované firmy, aby mu vypracovaly posudek, jak se budou lidé oblékat a líčit v budoucnosti.
Při čtení těch textů překvapí důvěra v rychlost pokroku (každý už si údajně sám vymyslí a zrežíruje, jak bude chtít vypadat). Autorova výsledná konzistentní a propracovaná vize byla vyjádřením jeho přístupu, který nenechával nic náhodě, ale zároveň se jí byl schopen otevřít. "Nevím, co chci, jen vím, co nechci", září na výstavě jeden z jeho citátů.
2001: Vesmírná odysea
Jeden z Kubrickových spolupracovníků vzpomíná, jak kolegy stále podněcoval k nápadům, v naději, že tak ovlivní jeho vizi, kterou pořád ještě hledal. Finální rozhodnutí ale bylo vždycky na něm.
Charakteristické pro Kubricka bylo i to, jak byl vždycky napřed v technice.
Na svit historických svíček objektiv z NASA
Aby mohl natáčet noční scény historického Barryho Lyndona jen při autentickém svitu svíček, použil zastaralý typ kamery a namontoval na ni speciální objektiv, jenž využívala NASA. Při natáčení hororu Shining najal vynáleze Steadicamu a dokázal pohyblivé kamery použít jak nikdo předtím.
Horor Shining, který se u nás uváděl pod názvem Osvícení
Jedinečný byl v tom, jak dokázal inovativně používat hudbu, v protikladu ke všem ilustrativním melodramatickým konvencím. Dokázal ji aktivně začlenit do filmového vyprávění, udělal z ní prostředek distance, nástroj, jímž znepokojoval diváka.
Kubrick nikdy nehledal sentiment, divákovu identifikaci, ale byly mu vlastní černý humor, stylizace, dokonalý, hermeticky uzavřený formální tvar, napětí mezi zdánlivým klidem civilizované každodennosti a iracionálními impulzy skrytými pod ní.
Nenatočené Árijské papíry
Z výstavy jsou ale patrné i další rysy jeho kariéry. Tím, jak se dlouho věnoval přípravě filmů, často ztrácel čas oproti jiným režisérům. Při přípravě snímku Árijské papíry věnovanému tématu holokaustu se dozvěděl, že Spielberg už natáčí Schindlerův seznam, na základě toho od projektu opustil. Během Kubrickovy práce na Napoleonovi zatím už stihl komerčně propadnout jiný film se stejnou tematikou – Waterloo.
Kubrick natočil jen pár filmů, ale jak říká jeho kolega Martin Scorsese, těch několik je tak dobrých, že se dají vidět pořád dokola a pokaždé jinak.
