Druhá z nich bude obrazem i zvukem přenášena do pasáže U Nováků, kde ji může v improvizovaném hledišti zdarma vychutnat na 150 sedících diváků.
Už po deváté hodině ranní se před pokladnou Divadla ABC sešli první zájemci o prohlídku a využili atraktivní možnost nahlédnout v doprovodu herců do míst, kam se běžný smrtelník nedostane a kde působily desítky uměleckých osobností. Řada herců tu i režírovala, například Rudolf Hrušínský a Miroslav Macháček. V první polovině 60. let tu vytvářel významné inscenace někdejší šéf Laterny magiky Alfréd Radok.
Panely instalované v pasáži ukazují proměny Městských divadel pražských, které mívaly v průběhu času dvě až tři scény. Patřilo k nim totiž i Komorní divadlo, které v roce 1976 bez náhrady zaniklo (obnovit se je nepodařilo ani po listopadu 1989), a Divadlo Komedie. Jeden z panelů připomíná letní působiště MDP, kdy od roku 1951 hrál jejich soubor pravidelně ve Valdštejnské zahradě, a od roku 1967 v Ledeburské zahradě. Na tuto tradici navázalo v roce 2001 Divadlo Komedie úspěšnou inscenací o Faustovi. V režii Michala Dočekala se uváděla několik sezon v podzemním sále Gorlice na Vyšehradě.
Výstava připomíná také historii scény U Nováků, kde za první republiky působilo Osvobozené divadlo Voskovce, Wericha a Ježka. Werich se na toto jeviště ve druhé polovině 50. let vrátil s novým hereckým partnerem Miroslavem Horníčkem. Ten byl pak v angažmá MDP do roku 1962, ale autorsky i herecky s nimi spolupracoval až do roku 1989.
Jeden z panelů je věnován dramaturgovi, režisérovi, herci a překladateli Otovi Ornestovi, který byl v letech 1950-1972 ředitelem MDP. Právě za jeho éry tu vznikla kulturní oáza, jíž prošly desítky osobností. Poprvé tu bylo uvedeno mnoho inscenací her domácích i evropských dramatiků.
Historie Rokoka začala v roce 1912; do poloviny 30. let bylo kabaretní scénou a k tomuto zaměření se vrátilo v letech 1958-1974. Do roku 1990 bylo druhou scénou MDP. S Divadlem ABC se propojilo před pěti lety.
Před polednem začal v pasáži koncert Orchestru Karla Vlacha, který u Wericha ve druhé polovině 50. let našel střechu nad hlavou. Po nezapomenutelné znělce - motivu Carmichaelovy skladby Hvězdný prach - zazněly například jazzové standardy Fly Me to The Moon, Americká patrola All of Me a In the Mood. Na "sentimentální cestu" se vydala Yvetta Simonová a připomněla své nestárnoucí hity.