Lidovky.cz

"Plastici" koncertovali v Moskvě, jen kousek od KGB

Kultura

  19:32
PRAHA - Legendární undergroundová skupina The Plastic People of the Universe, jejíž pronásledování komunistickou tajnou policií v bývalém Československu podnítilo vznik Charty 77 a disidentského hnutí, si dnes večer v Moskvě zahrála skoro v "jámě lvové", v jednom klubu nedaleko od historického sídla sovětské tajné služby KGB. Sami členové skupiny však na vystoupení ve stínu přízraků minulosti hleděli jako na každé jiné, předsudky rozvály už první koncerty v Rusku před pěti lety.

Vráťa Brabenec s kapelou The Plastic People of the Universe foto: Lidové noviny

Tentokráte kapela dokázala zaujmout nejen pár desítek moskevských fanoušků, ale i prvního manažera skupiny Pink Floyd.

"Znějí zajímavě. Slovům samozřejmě nerozumím, ale je to hudba, kterou mám rád. Vůbec není z plastu," řekl Peter Jenner, který také přišel do klubu China-Town-Café si kapelu poslechnout.

"Nutno přiznat, že z východoevropských kapel se Plastici stali ve světě zdaleka nejznámějšími.Na rozdíl od našich rockerů, opatrně se vyhýbajících politice, vždy byli bojovníky - a za svou muziku a dlouhé vlasy i seděli ve vězení!" prohlásil s obdivem známý hudební kritik Arťom Troickij. "Nejprve jsem si poslechl pár nahrávek a rozhodl se přijít. Hrají bezvadně, takovou muziku miluji," nadchl se herec Stas, který celý koncert doslova protančil.

"Hrát v Moskvě je vždy zvláštní, ale už je to tu jiné, než bývalo dříve," řekl saxofonista Vratislav Brabenec. "Původně jsem sem vůbec nechtěl jet...Ale pak jsem sem jel a byl jsem docela rád, i když mě to příliš neoslovilo.Ale člověk má poznat to i ono," zavzpomínal na první koncerty v Rusku před pěti lety Jiří Kabeš, který v kapele hraje na violu. A na zmínku o "jámě lvové" jen krčil rameny - přeci i v Praze hrávali "Plastici" kousek od sídla tajné policie, tehdy řízené KGB.

Ačkoliv Moskva před pěti lety hudebníka příliš neokouzlila, místní publikum se mu už tehdy líbilo. "Byli vstřícní, i když skoro nerozuměli. Měli jsme tu (v Rusku) před lety asi pět koncertů a všude byli příjemní, vstřícní, člověk se tu nesetkal s nějakou nevraživostí či nepochopením. Byli dobří," řekl Kabeš.

To Brabenec si zapamatoval, že některým posluchačům se nelíbilo, že kapela nehraje rusky, ani nedokázali pochopit, že ve škamnách Plastikům ruština k srdci nepřirostla a že o "bratrskou pomoc" nijak nestáli. Rusko, ani Moskvu však kapela podle Brabence nemá natolik zmapované, aby si troufla na vyvozování nějakých závěrů.

Nálepku "protirežimní kapely" však Kabeš popírá. "To je mylná verze," tvrdí. "My jsme byli sami pro sebe. Režim jsme nejvíce štvali tím, že jsme na něj kašlali. Na nikoho jsme neútočili, prostě jsme si dělali svou zálibu. A to, že na nás skočil bolševik, tak to byl jeho problém, a ne náš," řekl někdejší vězeň režimu.

"Plastici" byli podle něj spíše součástí širšího proudu, který se sice netěšil oblibě režimu, ale přesto se tato společnost dokázala scházet.

"Například při jednom výslechu (na Státní bezpečnosti) říkali (disidentce) Daně Němcové, že 'je divný, že na vás přijedou až z Košic a z Aše, 800 lidí, ale když my chceme svolat celostátní sjezd, tak je to strašná práce'," zavzpomínal. A hudebníci v USA prý zase "záviděli", že reklamu, za kterou musejí utrácet šílené peníze, dělá "Plastikům" StB zdarma.

A současnost? "Koncerty už nám nepřerušují policajti, ale publikum je stejný jako dřív, akorát teď chodí větší rozptyl generací, od desetiletých po osmdesátníky, a to dřív nebylo." Ale roli rebelů už čas nejspíše odvál: "My se nikam necpeme a bulvár si nás nevšímá, což je jen dobře, protože jinak začne člověk blbnout...," poznamenal.

Do Moskvy se "Plastici" tentokráte dostali hlavně kvůli moskevské premiéře hry britského dramatika českého původu Toma Stopparda Rock'n'Roll, pojednávající o normalizaci v bývalém Československu, kterou ve čtvrtek uvede divadlo RAMT. Na scéně se objeví i "Plastici", i když bez nástrojů. O den později ve stejném divadle kapela vystoupí na dobročinném koncertu a nakonec zahraje ruským fanouškům v neděli v Nižním Novgorodu.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.