Lidovky.cz

Česká televize oživí Bestii z Majora Zemana

Kultura

  14:10
PRAHA - Případ mnohonásobného vraha z počátku 50. let, který zabíjel lidi, jimž slíbil pomoc při útěku přes hranice, znovu inspiroval české televizní tvůrce.

Tomáš Töpfer a Klára Issová ve snímku Kráska a netvor 1950 foto: Česká televize

V Třiceti případech majora Zemana dostala tato epizoda název Bestie. Nový televizní film, který uvede Česká televize v neděli 23. října, se jmenuje Kráska a netvor 1950. Příběh obou snímků vychází ze stejných skutečností, jejich zpracování i celkové vyznění se však značně liší. Scenárista Václav Šašek a režisér Jiří Svoboda se nyní pokusili případ ukázat v kontextu politických represí oné doby a zároveň dali prostor i možnosti, že vrah "kopečkářů" neměl daleko k tehdejší tajné policii. "Je to chmurný příběh," charakterizuje svůj scénář Václav Šašek. "Opíráme se o autentickou postavu, ale nejde o žádný životopisný portrét."

Je to on, a není to on

Kráska a netvor 1950 tak pracuje s historickým motivem opět pouze volně, stejně jako kdysi Bestie. Dává velký prostor fabulaci a od doložených skutečností se v mnoha případech přiznaně liší. Tvůrci to dali najevo i pojmenováním postavy vraha: jeho skutečné jméno bylo Hubert Pilčík, v příběhu se jmenuje Sivok.

Nový televizní film se soustředí zejména na drama obětí a jejich příbuzných, kterým vrah posílal fingované dopisy o úspěšném přechodu hranic. Ústřední postavou snímku je mladá lékařka (v podání Kláry Issové), která se vydává po stopách své zmizelé sestry - fotografky. Několikanásobného vraha ztvárníl Tomáš Töpfer.

Pilčíkův případ dodnes budí otázky. Většina materiálů o něm byla ještě před rokem 1989 skartována. Nenápadnému staršímu milovníku přírody z Plzeňska byly nejprve prokázány dvě vraždy - majitele fotoateliéru Emanuela Balleye a jeho dospělé dcery, fotografky Renaty Balleyové. Záhy se však stal podezřelým i z usmrcení dalších lidí, jejichž majetek se našel v jeho domě. K některým dalším vraždám se patrně i přiznal, často však měnil výpovědi a přesný počet jeho obětí se nikdy nepodařilo určit.

Nejdrastičtější skutečností, kterou si netroufli zobrazit tvůrci ani jednoho z televizních zpracování Pilčíkova řádění, však bylo věznění dvanáctileté neteře zavražděné Renaty Balleyové. Tu Pilčík několik měsíců v tajném úkrytu mučil a zneužíval. Dochovala se i polstrovaná bedna, kterou jí nasazoval na hlavu. O tom, jak zamlžený celý případ je, svědčí i různé verze informací o dívčině osudu, s nimiž se lze setkat. Patrně přežila a o prožitém utrpení vypovídala, objevuje se však i informace, že ji Pilčík stihl také zabít.

Hubert Pilčík

Podivný je také konec samotného Pilčíka, který spáchal ve vazbě na Borech sebevraždu za pomoci dvou svázaných kapesníků. Nikdy tak nedošlo k soudnímu projednávání jeho zločinů. I to dává prostor k úvahám o tom, že Pilčík byl v kontaktu s tajnou policií, která na "kopečkáře" sama líčila pasti - známé akce Kameny. Není vyloučené, že i Pilčík byl původně jedním z falešných převaděčů ve službách tajné policie, který se svým zaměstnavatelům vymkl z rukou.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.