Dodatečný důvod k odvolání ředitele Národního filmového archivu Vladimíra Opěly stojí na vodě. „Zásadní manažerské selhání“, kterého se měl dopustit, jde na vrub ministerstva kultury a působí jako záminka pro odstavení nepohodlného poctivce.
„Více než tři a půl milionu korun z peněz daňových poplatníků vyplatil NFA soukromému subjektu na základě absolutně neplatných dokumentů za práci, která minimálně z podstatné části nebyla a ani nemohla být nikdy provedena,“ píše se v tiskové zprávě vydané ministerstvem kultury minulé úterý, jedenáct dní po Opělově odvolání. Původní mlčení k nečekanému odstavení dlouholetého ředitele a zaměstnance NFA se ministerstvo rozhodlo prolomit až po neustálém dotazování novinářů, odborníků a filmařů. Důvod, který ex post uvedlo, se ale ve světle překotné změny podmínek výběrového řízení na dodavatele stavby nového depozitáře NFA Hradišťko 2 jeví jako zástupný.
Raději o 23 milionů dráž
O nutnosti nové budovy a depozitáře pro NFA se mluví od 90. let, až v posledních třech letech se ale na realizaci našly ve státní kase prostředky - dohromady přes 500 milionů korun. Vítězem výběrového řízení na oba projekty se stalo architektonické studio Martina Kotíka Omicron-K, vše od roku 2009 spělo plynule k realizaci až do letošního srpna, kdy ministerstvo kultury dalo náhlý pokyn pro změnu podmínek výběrového řízení na dodavatele stavby depozitáře Hradišťko 2 ve výší 150 milionů.
„V rámci projektu jsme zpracovali i podmínky pro výběr administrátora výběrového řízení na dodavatele. Ministerstvo nejprve souhlasilo, pak ale vydalo náhlý pokyn přenechat vše bez výběrového řízení agentuře Allowance, ta automaticky doporučila tzv. zúžené výběrové řízení losováním,“ popisuje první zvrat architekt Martin Kotík z Omicronu-K a dodává, že ředitel Opěla se příkazu nijak nebránil, jen chtěl mít vše potvrzeno přímo od ministerstva písemně, do té doby odmítl konat.
Národní filmový archiv (NFA)Byl založen v roce 1943 a patří mezi nejstarší archivy svého druhu ve světě. V roce 1992 se osamostatnil. Je příspěvkovou organizací MK a pečuje o více než 150 milionů metrů filmu, 600 tisíc fotografií, 30 tisíc plakátů, 100 tisíc propagačních materiálů, archiv filmu a knihovnu. Provozuje kino Ponrepo. |
Mezitím už Omicron-K k projektu dodával dílčí práce, za které v roce 2009 a 2010 fakturoval dohromady přes dva miliony korun. V rámci nich posuzoval papírový odhad společnosti Art Design, která na základě ceníku sečetla, že by se stavba měla prodražit o 23 milionů. „Po srovnání s obdobnými právě realizovanými stavbami jsme došli k závěru, že není nutné částku navyšovat a trvali jsme na původních 150 milionech, které podle našich výpočtů zahrnovaly i dostatečnou rezervu,“ pokračuje Kotík. Ministerstvo kultury ale nepochopitelně požadovalo, aby ve zúženém výběrovém řízení byla jako podmínka vypsaná částka 173 milionů.
V prvním kole případného zúženého výběrového řízení firmy nenavrhují cenu, ale pouze prokazují, že jsou schopny zakázku zvládnout, z nich se pak vybere pravděpodobně pětice finalistů a dochází k losování vítězného dodavatele. Tato metoda tak nezaručuje výběr nejlepšího a případně nejlevnějšího, proto od počátku příštího roku nebude ve státních zakázkách možná.
Kdokoliv může šéfovat čemukoliv aneb Mikeš na scéně
Právě zde se dostává zpět do hry ředitel Opěla, který svým vyčkáváním na písemné stvrzení změny výběrového řízení ohrozil provedení zúženého konkurzu s losováním. Jeho odvolání tak přišlo doslova za pět minut dvanáct - šest týdnů před možným losováním a zároveň před oficiálně ohlášeným odchodem ředitele Opěly na odpočinek.
Uznávaný odborník, viceprezident Mezinárodní federace filmových archivů (FIAF), o kterém se mezi zasvěcenými mluví jako o člověku, který by pro film i dýchal (což minulý ministr kultury před třemi lety odměnil Cenou za přínos české kultuře a medailí Za zásluhy o české archivnictví), je odsunut druhý týden v listopadu na nově vytvořené místo kurátora sbírek NFA a do jeho křesla usedá první náměstek ministra kultury František Mikeš. K tomu, co chce za šest týdnů ve své prozatímní funkci Mikeš stihnout - zda vypíše minimálně sporné zúžené výběrové řízení losováním - ministerstvo po prvotním ujištění, že na otázky určitě odpoví, i po urgencích mlčí.
Ministr kultury Jiří Besser a vedoucí jeho tiskového odboru Stanislav Brunclík
Sám Opěla se ke svému odstavení kromě obligátního „ministr má právo mě kdykoli odvolat“ nevyjádřil a podle blízkých kolegů se od něj jako od člověka apolitického nedalo ani nic jiného čekat. Nic na jeho rozhodnutí nezměnila ani úterní tisková zpráva ministerstva, která jej obvinila „ze zásadního manažerského selhání“ chybným vyplacením téměř tří a půl milionu korun.
Všechny inkriminované dokumenty navíc prošly letos na jaře rukama ministerských úředníků při celkové kontrole NFA, která kromě drobných pochybení nic nenašla. Stejně tak loňská kontrola Národního kontrolního úřadu. Tři roky stará chyba se tak vynořila až letos na podzim veřejnosti sdělována ústy ředitele odboru investic a vnitřní správy Miloše Philippa Štrajta, kterého si s sebou přivedl ministr Jiří Besser (TOP 09). Za jeho úřadování prošlo ministerstvo zásadní strukturální změnou, která spojila dva nejdůležitější odbory v jeden vedený právě Štrajtem. Ten nově rozhoduje o všech výdajích příspěvkových organizací, jako je NFA či Národní divadlo, nad čtyřicet tisíc korun a pro příště vypisuje i všechna výběrová řízení.
Centralizací poskytovatelů služeb, ke které už takto pozvolna dochází, tak donedávna opomíjené ministerstvo shromažďuje v rukou svého vedení zajímavou moc. Odvolání ředitele Opěly je tak nejen křivdou na něm samotném, ale i upozorněním, že další kroky je nutné sledovat. Tím spíš, že ministerstvo se zaštiťuje prohlášením, které ex post k odvolání Vladimíra Opěly vydalo a na další otázky odmítá odpovědět.