Téměř jistě potěší všechny milovníky rodinných dramat ze „staré dobré Anglie“ před 1. světovou válkou, kde se život aristokracie, která zatím nechápe, třeba „co je to ten weekend“, prolíná s osudy jejího služebnictva i stále sílící občanské vrstvy.
Současnými prostředky natočený, výtečně kostýmovaný a na slušném scenáristickém základu postavený seriál líčí přelomové události v rodině hraběte Roberta z Granthamu, způsobené – trochu důraznější efekt na začátek nemůže uškodit – potopením Titaniku.
Na slavné lodi totiž cestovali mužští příslušníci rodu, kteří se měli v budoucnu stát majiteli downtonského panství. Sám hrabě Robert má jen dcery (ty podle rodinného předpisu dědit nesmí). A pak také jednoho neznámého příbuzného, který podle všeho titul a panství získá – byť zatím žije úplně jiným životem, jeho otec byl pouhý lékař a on sám se živí jako právník v Manchesteru. Samozřejmě že se v rodině najde dost osob, které chtějí (mnohem víc než smířlivý hrabě) převzít otěže a situaci nějak zvrátit...
Panství Downton |
Tolik základ pro intriky a vášně mezi šlechtou a stále ještě zbývá spousta prostoru pro totéž v podivuhodné komunitě služebnictva, kde je úzkostlivě dodržovaná společenská hierarchie ještě markantnější než v případě pánů. Spořádaný svět přísného majordoma Carsona, kde se nemůže stát nic horšího, než když vévodu proti všem pravidlům obsluhuje dívka, začíná dostávat trhliny.
Nejprve nástupem nového komorníka, který je pánovým spolubojovníkem z armády – čímž se pochopitelně nepatřičně rozvolňují bezpečné společenské bariéry. Posléze i příjezdem zmiňovaného kandidáta na dědictví, který si odmítá nechat jakkoli posloužit... Podívaná je to propracovaná, působivá, dojemná i dramatická. I když v Británii získal seriál cenu BAFTA „jen“ pro režiséra a zvuk, vynahradil si to mnoha trofejemi Emmy včetně té pro vynikající minisérii. Nyní je nominován také na čtyři Zlaté glóby.