Film poukazuje na odvážné kampaně Aj Wej-weje namířené proti čínské vládě - včetně jeho kritiky nedostatečné reakce úřadů na zemětřesení v provincii S'-čchuan v roce 2008 -, ale zároveň tohoto čtyřiapadesátiletého podsaditého výtvarníka zlidšťuje, když ho zachycuje při hře s jeho mladším synem či tváří v tvář slzám matky obávající se o jeho bezpečnost.
Aj, kterého renomovaný britský časopis Art Review jmenoval v říjnu nejvlivnější uměleckou osobností světa a jehož díla vystavovaly nejpřednější světové galerie jako londýnská Tate Modern, se údajně chtěl promítání filmu v dějišti festivalu v Park City v americkém státě Utah osobně zúčastnit. "Cítil však, že by to znamenalo příliš mnoho problémů," řekla divákům sedmadvacetiletá americká režisérka snímku Alison Klaymanová, která mluví plynně mandarínskou čínštinou a v blízkosti zmíněného čínského disidenta se pohybovala celé dva roky.
Střihačka Jen Fineranová a režisérka Alison Klaymanová, tvůrkyně dokumentu o Aj Wej-wejovi.
Podle Klaymanové vězení umělce změnilo. "Byla to zásadní změna. Vnímám to tak, že byla doba před zadržením a doba po něm," podotkla tvůrkyně snímku Ai Weiwei: Never Sorry (Aj Wej-wej: Ničeho nelituji) s tím, že tento kreativní, statečný výtvarník je nyní v mnohém opatrnější.
"Už je mnohem obezřetnější"
Devadesátiminutový film předkládá řadu rozhovorů s předními čínskými umělci, aktivisty a lidmi, kteří Aje v jeho životě obklopují. Nahlíží do Ajova dětství, rodiny, připomíná jeho období formování v letech strávených v New Yorku i důvody jeho ostré kritiky čínské vlády.
Diváci se tak stávají svědky Ajova úsilí sepsat jména více než 5000 školáků, kteří zahynuli při zemětřesení v S'-čchuanu, a poukázat na mizernou úroveň stavby školních budov, které se řítily k zemi snáz než okolní objekty. A slyší Ajovu matku Kao Jing v slzách prohlašovat, že "nemůže v noci spát", protože se bojí, že už syna nikdy neuvidí.
Větší opatrnost umělce, který od propuštění překvapivě málo hovoří s novináři, připisuje Klaymanová také Ajovu otcovství. "Je evidentní, že je mnohem obezřetnější. Být to před rokem, měli bychom ho tady," řekla při premiéře snímku na festivalu Sundance režisérka. V to, že by mohl být její film někdy veřejně promítán v Číně, Klaymanová nedoufá.
