Lidovky.cz

Čeští lvi přinesli hlavně rozpaky

Kultura

  12:12
Vítězství debutu Zdeňka Jiráského Poupata, dvě diplomatické ceny pro Odcházení Václava Havla, ťafka hlavnímu sponzorovi a takřka fyzicky bolestivý průběh ceremoniálu, to byly nejvýraznější body letošního udělování Českých lvů.

Lev pro Václava Havla. Ocenění za nejlepší scénář převzala za zesnulého manžela Dagmar Havlová. foto: Mediafax

Po nominačním večeru cen České filmové a televizní akademie vzbudilo oprávněnou pozornost dvanáct (tedy kompletní sada) nominací pro Odcházení Václava Havla. Rozhodnutí, které by z jiného filmu činilo jednoznačného favorita cen, vyvolalo v případě Havlova samorostlého díla spíš otázku, kterou si (podle povahy) někdo pokládal škodolibě, jiný s obavami: jak se akademie důstojně vypořádá s pokračováním tohoto gesta?

Odpovědí jsou dva Čeští lvi za scénář a za střih, které Odcházení nakonec dostalo. Rozhodování a zvažování, které muselo probíhat v hlavách či debatních kroužcích akademiků, by možná samo vydalo na divadelní hru či formanovský film. Snaha akademie uctít Havlovu mimořádnou osobnost je pochopitelná, stejně jako nemožnost prohlásit s čistým svědomím nominované výkony v mnoha z kategorií za „nejlepší“. Jisté je, že kdyby měl Český lev kategorii „nejkurážnější filmový čin“, zasloužilo by si Odcházení takovou cenu se vší úctou a vážností. A možná i ten lev za filmový scénář by pak mohl připadnout některému z ostatních kandidátů. Třeba filmu Rodina je základ státu, nominovanému v šesti kategoriích a ověnčenému Cenami české filmové kritiky, který z Českých lvů odešel bez jediné trofeje. Spekulovat o žárlivosti jednoho tělesa udělujícího ceny vůči druhému by asi bylo příliš odvážné, každopádně pokud by někdo chtěl sbírat důkazy o relativitě a pochybné vypovídací hodnotě veškerých výročních cen a profesních anket, toto se nabízí jako jeden z nich.

Vladimír Javorský s Českým lvem za roli ve filmu Poupata

Na druhé straně je třeba říci, že úspěch filmu Poupata debutujícího Zdeňka Jiráského rozhodně není nic, kvůli čemu by museli předchozí laureáti své ceny vracet: jde o jeden z nejvýraznějších filmů uplynulé sezony a jeho dílčí lvi (režie, kamera, hlavní mužská role) skutečně oceňují jeho silné stránky.

Podobně se dá souhlasit třeba s charakteristikou, kterou prostřednictvím udělených cen dala akademie filmu Alois Nebel: lvi za hudbu, zvuk a výtvarné řešení poměrně zřetelně pojmenovávají, čím je tento film výjimečný a co podstatného mu naopak možná chybělo k tomu, aby uspěl třeba na Oscarech, kam ho titíž akademici před časem vyslali.
Naštěstí zcela nezpochybnitelný je Český lev pro Josefa Somra za přínos českému filmu: nejradostnější na tomto čestném ocenění byl fakt, že jej přebírá herec, který spěchá ke svým divákům do divadla.

K Českým lvům česká estráda

Úsporné, a přesto výrazné vystoupení Josefa Somra patřilo také k nemnoha světlým bodům předávacího ceremoniálu. K těm se počítalo třeba také oživení, které přinesl režisér vítězného dokumentu Pod sluncem tma Martin Mareček, když v děkovné řeči vyzval sponzora večera, firmu Karlovarské minerální vody, aby se ujal zodpovědnosti za chátrající areál Lázní Kyselka.

Každoroční rozpačitost předávání Českých lvů už bohužel není ani překvapivá. Letošní televizní přenos přesto vyžadoval od inteligentnějších diváků, kteří chtěli vydržet u obrazovek, možná ještě o něco víc morálních kvalit než obyčejně. „Laskavá“ estráda prošpikovaná diletantstvím na všech frontách v některých momentech překračovala hranice snesitelnosti.

Taťjana Medvecká převzala Českého lva za roli ve filmu Dům v kostýmu ze hry Platonov, z níž si pro cenu odběhla.

Rozpačitým zašmodrcháním se podařilo pokazit i (dejme tomu, že potenciálně vtipnou) parafrázi rozkradené tomboly z filmu Hoří, má panenko a při dialogu moderující Lucie Bílé s předávajícím Jiřím Kornem o tom, jak byl málem králem, se chtělo hlasitě plakat nebo vyskočit z okna. Z tohoto hlediska byly úlevné i prazvláštní mezihry v podobě tanečního ztvárnění odrhovaček klasické hudby, při nichž alespoň nikdo nemluvil.
Bude za rok lépe? To hodně záleží třeba i na České televizi, které by nemělo být jedno, jaký produkt do svého hlavního vysílacího času pouští.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.