Lidovky.cz

Srbský film dokázal sjednotit bývalou Jugoslávii

Kultura

  15:15
BĚLEHRAD/PRAHA - Černá komedie režiséra Srdjana Dragojeviče s názvem Průvod se odehrává v srbském Bělehradě, ale hlavní role v ní mají také Chorvat, Bosňan i kosovský Albánec.

Film Parada sjednocuje Balkán pomocí humoru foto: Reprofoto

Snímek Parada (Průvod) je výsledkem srbské, chorvatské, makedonské, slovinské a britské koprodukce. V Bosně a Hercegovině se stal nejúspěšnějším srbským filmem od války a v návštěvnosti překonal i slavný Avatar Jamese Camerona. V Chorvatsku Průvod vidělo 150 tisíc lidí.

Černá komedie, která získala ocenění na letošním filmovém festivalu v Berlíně, se odehrává v Bělehradě. Pár homosexuálů se tam snaží zorganizovat pochod, ale obává se násilností ze strany ultrapravice. Najme si k ochraně válečného veterána z dob rozpadu bývalé Jugoslávie, který se obklopí někdejšími nepřáteli z ostatních republik - Chorvata, Bosňáka a kosovského Albánce.

Režisér Srdjan Dragojevic řeší s pomocí suchého humoru problém tragického válečného dědictví, ale i nevyrovnaného vztahu místních lidí k homosexuální komunitě.

"V názoru na tento film se balkánské národy od války poprvé sjednotily," pochvaluje si Dragojevic příznivé přijetí svého filmu. Podle kritiků režisér vyslal tolik potřebnou zprávu o potřebě tolerance - navíc formou, která má daleko k propagandě.

V Dubrovníku se promítat nebude

Smíšené reakce zaznívají poněkud paradoxně jednak od homosexuální komunity v Srbsku, jednak z církevních kruhů. V kině v Dubrovniku, které patří místní katolické farnosti, byl například film zakázán. Duchovním vadila homosexualita, a také to, že režisér dává vinu za vypuknutí války všem účastníkům bez rozdílu. Film prý Srby, které jejich sousedé v ostatních balkánských zemích považují za agresory v etnicky motivovaných konfliktech z 90. let, staví na roveň s jejich oběťmi.

Středověký Dubrovník ostřelovala jugoslávská armáda, kterou ovládali Srbové, během války, jež vypukla po vyhlášení chorvatské nezávislosti v roce 1991. "Podle mě tolerance neznamená zapomnění, vygumování toho, co se stalo. Každý se musí smířit s minulostí a pak stavět budoucnost na skutečných faktech," řekl agentuře Reuters dubrovnický biskup Mate Uzinic.

Režiséra Dragojeviče přístup katolické církve zklamal. "Nemám problém se zákazem v souvislosti s láskou lidí stejného pohlaví, ale zklamalo mě politické vysvětlení o agresorech a obětech," řekl Dragojevic. "Sedmnáct let po válce neumožňujeme nové generaci, aby vyrůstala v normálních zemích, nezatížená tím, co udělaly předchozí generace," dodal.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.