NEJ HITY: Hrobař od lehkých topných olejů

Původně to byla píseň o psu Vendelínovi. Psala se 70. léta a hudba byla laděna do dechovky. Skupinu založil František Hrnčiřík; už tehdy se jmenovala Premier. Uběhla řada let, syn Dan se potatil a naučil na baskytaru. Jeho vrstevníci generačně obměnili složení proslulé zlínské zábavové kapely; název si ponechali.

„Vlastně jsme kapelu Premier zdědili – a s ní i jeden popěvek, který jsme posléze použili do skladby Hrobař. Text i hudba je naše kolektivní dílo, do něhož jsme vetkli zpěvné na-nana, které zpíval táta v písni o Vendelínovi,“ objasňuje genezi největšího hitu roku 1995 baskytarista Dan Hrnčiřík; narovnává tím svého času rozšířenou fámu, že tuhle píseň kapela... odcizila?

Text inspirovala legendární zlínská figurka hrobníka přezdívaného Josin; znali ho všichni, kdo navštěvovali lokální hospody. A muzika? „Je to lidovka – jednoduchý text a lehce zapamatovatelná melodie. Žádná kytarová sóla, zkrátka přímý tah na bránu,“ vyjmenovává dědic skupiny Premier.

Prvně ji zábavová kapela natočila v roce 1993 na svůj demosnímek; dostal název Probodnu tě hroty. Byla nahrána z jedné vody načisto, bez přerušování a dotáček; syrová verze. Nahrávka spatřila světlo hudebního světa a – nic se nestalo. O dva roky později zamířila kapela Premier do tehdy prestižního ostravského studia Citron, aby tu natočila svůj regulérní debut. Vměstnala na něj tucet písní, osm nových a čtyři z demosnímku, mezi nimi i titulního Hrobaře; v uhlazenější, pečlivěji natočené verzi. Ale co s tím?

Hrobař na koncertech odváděl skvělou práci, ale za hranice zlínského kraje svou lopatou nedohodil. Chtělo by to klip, proniknout do televize! A nejlepší by na to byl Filip Renč – jeho kontroverzně bláznivé obrazové ztvárnění písně Láska je láska kapele z Baťova města učarovalo.

Ceněný tvůrce Requiem pro panenku byl však nejen nejlepší, ale i nejdražší. Navíc právě na place dirigoval herce ve svém novém snímku Válka barev. Možná by si udělal čas, ale kde vzít peníze? Těžkých hlav začínajících muzikantů si povšimli jejich o půl generace starší přátelé; sami svého času hudebníci, teď podnikatelé. „Chodívali na naše koncerty, zvali nás na své akce... Nějakým způsobem si nás oblíbili. Nakonec slovo dalo slovo a oni se rozhodli, že se stanou našimi sponzory – a zaplatí náš klip k písni Hrobař,“ krčí rameny Dan Hrnčiřík. Jejich donátoři rozhodně finanční nouzí netrpěli. Obchodovali s motorovou naftou, vydávanou papírově za lehké topné oleje; rozdíl v daních činil 12 Kč na litr, celkově asi sto miliard korun. „Neměli jsme nejmenší ponětí, s čím kšeftujou – až s odstupem let jsme se dozvěděli, v jakém jeli svinstvu,“ zapřísahá se Dan Hrnčiřík. Proč tomu nevěřit? Tehdy se děly divné věci a jen málokdo o nich věděl něco víc...

Nicméně peníze na klip byly. Teď už jen stačilo zavolat Filipa Renče. Tohoto úkolu se ujal Zdeněk Skaunic, ředitel Filmových ateliérů Zlín, kde mladý režisér natočil svůj filmový debut. Podmínkou bylo, že hrobařský klip vznikne na stejném místě. Stalo se. Absolvent FAMU si poslechl obě podoby písně Hrobař a vybral si syrovou verzi z desky Probodnu tě hroty; světla-kamera-akce! Teď jenom desku a videoklip udat nějaké vydavatelské firmě. Skupinový manažer měl určité kontakty na Popron.

Umělecký ředitel Rostislav Křivánek pokýval hlavou; poznal hit, navíc ztvárněný Filipem Renčem – to by snad mohlo fungovat. Nechtěl však v začínajících hudebnících vzbuzovat příliš velké očekávání: „První desky se zpravidla prodá tak tři čtyři tisíce kusů – pokud budete mít velké štěstí!“ Za první týden si album z obchodů odneslo přes deset tisíc kupců. A do měsíce přebírala zlínská tancovačková kapela Zlatou desku za pětadvacet tisíc prodaných nosičů... „To byla pohádka, z jejíhož stínu jsme dodnes nevykročili. Byl by skutečný zázrak, kdyby se nám podařilo překonat něco takhle slavného,“ říká dnes zpěvák Jaroslav Bobowski.

A dodává: „Pro nás je nejdůležitější, že dodnes hrajeme, navíc v takřka v původní sestavě.“ Skladba Hrobař samozřejmě na koncertech nikdy nechybí. „Jednou jsme ji nezahráli – jako předkapela britské skupiny Slade. Nikdy jsem neviděl tak naštvané publikum,“ konstatuje Dan Hrnčiřík. Píseň Hrobař je zkrátka nesmrtelná. Ostatně stejně jako kauza lehkých topných olejů, která dodnes nebyla zcela objasněna.