Pořadatelé vyzvali nejen umělce, ale i širokou veřejnost se zálibou v malování, aby svá díla představili v prestižní galerii. Výstava, na níž jsou tradičně obrazy zaplněny celé stěny, potrvá do 25. května.
Výstava v DOXu svou koncepcí instalace obrazů v několika řadách nad sebou navazuje na instalace pařížských salonů. Principem otevřené účasti však připomíná Salon nezávislých, který razil heslo "žádná porota, žádné ceny".
Tradice přišla z FranciePočátky uměleckých salonů sahají do Francie druhé poloviny 17. století. Pařížské salony byly vůbec prvními veřejnými výstavami výtvarného umění. Na počátku 19. století zažíval pařížský salon svůj největší rozkvět a jeho vliv na evropské umění dosáhl vrcholu, konzervativní založení akademické poroty však předurčilo jeho pozvolný pád. Nepochopení pro nové směry vedlo roku 1863 ke vzniku takzvaného Salonu zamítnutých a roku 1884 Salonu nezávislých, které lze chápat jako kolébku moderního umění. |
Salony se konaly i v bývalém Československu, tradici měl třeba ve Zlíně, kde ho v roce 1936 inicioval Tomáš Baťa. Přehlídky byly obnoveny v roce 1996. V Praze se podobná konfrontační výstava uskutečnila v roce 1988 v Bruselském pavilonu na Výstavišti a velmi úspěšné expozice se zúčastnilo asi tisíc malířů a sochařů. Vedle děl národních a zasloužilých umělců se na něm už prezentovali i autoři zavrhovaní režimem, jehož konec se blížil.
Salony výtvarníků se dnes poměrně hojně konají v regionech, kdy se vždy shromáždí díla s určitým tématem či technikou. Známý je třeba salon na výstavišti v Litoměřicích. Od roku 1993 pořádá charitativní aukční salony výtvarníků Konto Bariéry.