Skyfall: Nový Bond dozrál a má nabito pro další akce

Agent James Bond nedávno oslavil půlstoletí filmové existence. Od roku 1962, kdy se v kinech objevil Dr. No, jeho příběhy utržily jen v amerických kinech 4,7 miliardy dolarů - což je zatraceně dobrý důvod k tomu, aby britská společnost Eon Productions udržela sérii naživu. Do kin tak přichází v pořadí třiadvacátá oficiální bondovka.

Skyfall je vyvrcholením snah o restart série představovaných předchozími dvěma díly Casino Royale (2006) a Quantum of Solace (2008). Pomyslná trilogie mění přestárlého veterána v hrdinu pro novou diváckou generaci: vrací se přitom až před první filmy se Seanem Connerym ze 60. let. Současně souzní s módní vlnou filmových prequelů popisujících formování důvěrně známého hrdiny. Podobně jako série o Temném rytíři Batmanovi ovšem ambice realizovat velký, realistický, psychologicky věrohodný příběh podrývá původní základy série.

007 nejspíš inovaci potřeboval, Skyfall ovšem zabíjí všechnu jeho naivní žánrovou hravost - a vlastně ani moc nepřipomíná bondovku. Vynikající Daniel Craig živočišnou autenticitu v Conneryho stylu obohacuje o některé až odpudivé rysy: zpustlou, alkoholickou a služby neschopnou trosku, v niž se agent mění po úvodní zpackané misi v Turecku, posléze nahradí známý suverénní elegán, jehož tvář však připomíná ledovou masku smrti. Scenáristický tým Neal Purvis-Robert Wade, který se podílel i na obou předchozích dílech, tak završuje nápad, aby se Bond se v rámci „trilogie“ vyvíjel. O chatrně vystavěnou špionskou zápletku tedy ani moc nejde: důležité je dokončení proměny původně brutálního, vrtošivého „dělníka“ 007 v dokonalý zabijácký stroj, který má podobu britského gentlemana.

To ovšem vyžaduje vítězství v nejtěžším boji, jaký kdy agent sváděl: 007 si musí vyřešit dávné rodinné trauma i vztah s náhradní „matkou“ – svou šéfkou M (Judi Denchová).

Velký domácí úklid

Pokud nepočítáme nevinný flirt s kolegyní (Naomie Harrisová), která v sérii od této chvíle zaujme docela jiné místo, chybí ve Skyfall tradiční bondgirl. Nervózní luxusní děvka Sévérine (Bérénice Marloheová) je totiž jen figurkou, jež rychle sejde ze světa i z mysli. Dvě náznakové erotické scény, které film nabízí, jsou spojeny s hygienickými úkony holení a sprchování. Bond se tentokrát natvrdo a vážně páří jen se smrtí.

Skyfall nicméně potvrzuje jako jeho nového protivníka mezinárodní terorismus a jako nové bojové území virtuální svět. Operace s počítačovou myší ovšem Bond přenechává novému „zbrojíři“ Q (Ben Whishaw) a sám po boku šéfky M obhajuje důležitost práce v terénu - pročež i Skyfall zdobí očekávané, vizuálně atraktivní divoké honičky, přestřelky a drsné osobní souboje. Sam Mendes, po předchozím Marku Forsterovi další „umělecký“ režisér v sérii, je ovšem specialistou na ultradepresivní rodinné příběhy s atraktivní polevou (Americká krása, gangsterka Road to Perdition, Nouzový východ). Byl proto najat především na bondovku, v níž si hrdina dělá „pořádek doma“.

007 tak navazuje těsnější vazby s týmem (který se tu formuje po podoby známé z klasických dílů série) – a pokud jde o pokušení opustit činnou službu, slouží mu jako odstrašující příklad monstrózní zloduch Raoul Silva (Javier Bardem). Zběhlý agent, který nezvládl dávnou „zradu“ M, se pak v rámci zápletky založené na interních problémech nevyžívá jen v destrukci budov, ale i v kyberterorismu a jiném vnitřním násilí. Příznačná je scéna, v níž zajatého Bonda nechá přivázat k židli stejně jako padoušský Cifra v Casinu Royale - místo zauzlovaného lana však mužnost bezmocného agenta ohrožuje homosexuálním laskáním.

Důraz na „úklid domácnosti“ spočívá i v tom, že Bond se přes obvyklé exotické končiny (Turecko, Macao a Šanghaj) rychle propracuje do domovského Londýna. Britská metropole, v níž Silva ohrožuje existenci MI6 i postavení a život M, však není poslední baštou, již je třeba uhájit: děj se posléze přesouvá do Skotska, jež je Bondovým rodištěm už podle knížky Žiješ jenom dvakrát agentova duchovního otce Iana Fleminga. Teprve tady se divák dozví, co vlastně znamená slovo Skyfall...

Součástí radikálního úklidu je i další omezení agentova bojového arzenálu. Sérii, která celá desetiletí spoléhala na „neuvěřitelné“ akce a hi-tech zbraně, „odkouzluje“ i agentova staronová pomůcka: veteránský Aston Martin opatřený kulometem, důvěrně známý zvláště všem příznivcům raných bondovek z 60. let. Definitivním příklonem ke kořenům je pak překvapivý návrat k původní ideologii. Ještě v Quantum of Solace se 007 stavěl proti globálnímu kapitalismu a utrpení zemí Třetího světa – nyní je však tento nový, mravně vyspělý Bond obhájcem konzervativních hodnot typu lásky k vlasti. Pokud v duchu soudobých filmových hrdinů rebeluje proti systému, představují jej jen vládní byrokrati se svými normami a obstrukcemi.

V žádné bondovce nikdy nezavlálo tolik britských vlajek. Agent 007 má nyní všechno, co potřebuje, aby mohl vyrazit do nových příběhů.