Od popravy jateční pistolí k poslední zkoušce láskyJako filmový tvůrce zaujal Michael Haneke v roce 1992 kontroverzním snímkem Bennyho video o znuděném chlapci, který si k sobě do bytu pozve dívku a natočí její popravu jateční pistolí. Mezi evropské režisérské elity jej zařadil film Pianistka z roku 2001 s Isabellou Huppertovou v hlavní roli, který získal Velkou cenu na filmovém festivalu v Cannes a mnoho dalších cen. Obdobný úspěch mu přinesl i film Bílá stuha z roku 2009. Momentálně sbírá Michael Haneke ceny za svůj film Láska s Emanuelle Rivaovou a Jeanem-Louisem Trintignatem o zápasu stárnoucího páru s destruktivní nemocí. Uspěl s ním na festivalu v Cannes, na Evropských filmových cenách i Zlatých globech, očekává se také úspěch na Oscarech. |
Po kontroverzní zásadní modernizaci Mozartova Dona Giovanniho před sedmi lety v Paříži si nebyl režisér známější spíš svou filmovou tvorbou jistý, jak nakonec jeho nový operní pokus dopadne.
"S Mozartem jsme všichni odsouzeni k neúspěchu. Otázkou zůstává, do jaké míry," pokusil se autor filmů jako Pianistka nebo Bílá stuha shrnout své pocity. Už předem přitom podle agentury AFP označil svůj druhý pokus nově zaranžovat některé z klasických děl svého slavného rodáka Wolfganga Amadea Mozarta za pravděpodobně poslední. "V podstatě půjde o derniéru," podotkl Haneke a dodal, že se chce zase vrátit k psaní scénářů, zkrátka vrátit se ke své profesi filmaře.
Hanekeho verze Dona Giovanniho navzdory kritice vzbudila zájem - dostal prý až 15 nabídek k nastudování operních představení. S díky je ale odmítl, protože se necítí být v tomto ohledu tím nejpovolanějším.
Haneke se narodil v Mnichově, rodina se však brzy přestěhovala do Vídně, kde Haneke studoval filozofii, psychologii a dramatickou tvorbu. Od 70. let působil jako divadelní a televizní scenárista ve Stuttgartu, Düsseldorfu, Frankfurtu, Hamburku, Mnichově, Berlíně a ve Vídni. Na jevišti inscenoval hry Strindbergovy i Goethovy.
