Film Smrtelné lži: Dobrý lhář musí svým lžím trochu věřit

Člověk, který má „honičku“, automaticky vyvolává empatii. Na snaze vykroutit se z řetězce příčin a následků, najít pod tlakem času nějaké geniální řešení, jež jednoho dostane ze svírajících se kleští, je asi něco snadno srozumitelného, možná vyjadřujícího část jaksi obecného údělu.

Příběh vyprávěný z perspektivy takového „běžce“ publikum staví na jeho místo, nutí ho běžet s ním. Může to být člověk, který se shodou okolností stal podezřelým ze zločinu nebo zalhal v nějaké malé věci, a tak se vystavil nebezpečí, že na něj spadne cosi daleko horšího. Anebo prostě něco ošklivého provedl. Bohatý makléř Robert Miller (Richard Gere), hlavní hrdina filmu Nicholase Jareckého Smrtelné lži, je ten třetí případ. Navenek drží fasádu úspěchu, má pověst investičního génia, který i v časech krize dokázal vytvořit velké zisky. V reálu je ale jeho firma před krachem, zachránit ji může jenom odprodej silnějšímu investorovi, na nějž Miller čeká jak na smilování boží. Kvůli němu zároveň zfixloval účetnictví svého podniku, nalil do něj krátkodobě půjčené stamiliony, jejichž majitel se jich dožaduje zpátky, a kdyby to na Millera prasklo, šel by do vězení. Vyjednávání s kupci se ale nečekaně protahují.

Nezbývá mu než dál lhát svým zaměstnancům, věřiteli, obchodním partnerům a taky rodině. Jeho dcera Brooke (Brit Marlingová) v podniku zastává důležitou funkci, manželka Ellen (Susan Sarandonová) chce poslat velký příspěvek na stavbu nového křídla nemocnice, Robert před ní tají, žemožná nebude z čeho.

Aby toho nebylo málo – Robert má ještě milenku, přecitlivělou a majetnickou francouzskou výtvarnici Julii (Laetitia Casta), vzhledem k jeho životní situaci to asi nebyla ta nejrozumnější volba, ale citům neporučíš...

Miller se stane účastníkem smrtelné nehody, a kdyby to vyšlo najevo, jeho kariéra by byla zničena a trestu by neušel. Na seznam přečinů a zločinů musí dopsat další položku, tu nejzávažnější. Robertův plán ale není bez chybičky a zarputilý policista Bryer (Tim Roth) je odhodlaný dostat ho za mříže, dosáhnout toho, aby byl pro jednou někdo z vrstvy arogantních boháčů hnán k odpovědnosti.

Souboj vlků o kus masa

Režisér Jarecki a představitel hlavní role Gere se rozhodli neukazovat Millera jako korporátní monstrum, chladnou bytost, jíž v krevním řečišti obíhají peníze. Jejich antihrdina lže prakticky na každém kroku, je to ale lhář jistým způsobem okouzlující a taky přesvědčivý. Dobře lhát obnáší těm pronášeným nepravdám aspoň trochu věřit a tuhle podmínku Miller docela často splňuje. Autoři mu dávají dost příležitostí vysvětlit, jak vnímá svět, a jsou to monology, na kterých něco je, jakkoliv jimi obhajuje skutky neobhajitelné.

Millerovi spolu- a protihráči jsou ovšem jen zběžně načrtnuté typy, asi nejvíc tím trpí figura zavilého detektiva Bryera. Snad jenom scéna, v níž se Miller konečně konfrontuje s investorem Mayfieldem (Graydon Carter), jemuž chce prodat firmu, je oboustranně jiskřivá – dva ostřílení vlci se přetahují o kus masa.

Příběh tohoto typu ovšem kromě zajímavého protagonisty potřebuje i nějaké pozoruhodné či překvapivé peripetie. A v tom ohledu Smrtelná lež většinou ne snad selhává, ale nevybočí ze sféry prostředního, očekávatelného. Možná je to tím, že na ploše devadesáti minut musí protagonista zvládnout krizí hned několik, a autoři tak nemají dost prostoru, aby inscenovali něco skutečně propracovaného. Způsob, jímž hrdinovy krize vypointují, v každém případě působí dost odbytě. Z mířidel spravedlnosti mu například pomůže uniknout deus ex machina nebo alespoň jeho blízký příbuzný. Oslabené je tím finále snímku, v němž je Miller vystaven působení dalšího oblíbeného dramatického principu – stává se z něj vítěz, který o všechno přišel, tak dlouho něco zachraňoval, až to zničil.

Průměrně konstruovaný příběh je zpracovaný vlastně odpovídající formou, kultivovanou, ale nijak vynalézavou – hodně obrazů nočního města, doprovázených elektronickou hudbou Cliffa Martineze, k vidění a slyšení to bylo i jinde a asi lépe. Smrtelné lži v kontextu dnešní nabídky asi patří k tomu lepšímu, je to ale film, který spíš mohl být dobrý, než aby se takovým skutečně stal.