Premiéra dramatu o síle lásky za zdmi koncentračního tábora a touze po svobodě, jehož předlohou je kniha Arnošta Lustiga Colette, dívka z Antverp, se uskuteční 12. září. ČTK to sdělila mluvčí projektu Johana Turnerová.
Do hlavních rolí Cieslar obsadil Jiřího Mádla a francouzskou herečku Clémence Thiolyovou. Na plátně se dále objeví Helena Dvořáková, Ondřej Vetchý, Zuzana Maureryová, Andrej Hryc, Barbora Kodetová a Pavel Rímský.
Pro Cieslara byl výběr herců nejdůležitější, jejich hledáním a výběrem strávil dva roky. "Chtěl jsem, aby byli schopní zahrát klíčové situace bez toho, aby znali další spojitosti či děj. To byl můj způsob, jak určit herecký potenciál, změřit jejich spontánnost a přirozené pocity," uvedl.
Nikdy dřív prý nebyl tak pečlivý při kombinování hereckých osobností. "Bylo mi jasné, že úspěch a poselství filmu záleží na nich. Hledal jsem opravdové, přirozené i překvapující momenty jejich povah, nikoliv klišé a průměrný výkon," dodal.
Až příliš reálné
"Colette totiž není jenom filmem o holokaustu, je to překrásný příběh," podotkl režisér, který tímto snímkem věnovaným Arnoštu Lustigovi a všem, kteří přežili holokaust, navazuje na své předchozí historické filmy Pramen života a Krev zmizelého.
Studio UPP právě provádí ve filmu přes 220 složitých triků, díky nimž diváci poprvé uvidí na plátně skutečný rozměr tábora Osvětim a jeho vyhlazovací části Birkenau. Za zmínku stojí účast hollywoodského skladatele Atli Örvarssona, který pro Colette zkomponoval hudbu.
ColettePříběh začíná v roce 1973, kdy se padesátiletý spisovatel Vili, jenž žije pětadvacet let ve Spojených státech, nechá pozvat synem na večeři k jeho dívce. Tam potkává matku synovy známosti, ženu, která mu připomíná jeho první osudovou lásku, právě z tábora smrti. Oba přežili. Když se Vili vrátí domů, začíná psát svůj příběh o krásné mladé belgické židovce jménem Colette. Diváci se vrací do Osvětimi-Birkenau léta 1943. Film je inspirován osudem slovenských vězňů Alfreda Weltzera a Rudolfa Vrby (vlastním jménem Walter Rosenberg), kterým se z Osvětimi podařilo uprchnout a kteří tak světu prvně odhalili pravdu o zločinech proti lidskosti. |
