Stéphane Lissner
foto: MAFRA - Tomáš Krist
Počet operních produkcí klesne podle Lissnera z obvyklých třinácti na deset. Tento počet zahrnuje i tři opery Giuseppeho Verdiho, kterými si La Scala připomene 200. výročí narození slavného skladatele. Verdiho La Traviata zahájí 7. prosince sezónu.
Jak umělecký ředitel ke svému rozhodnutí uvedl, neměl jinou možnost. Nechtěl totiž zvyšovat ceny lístků, snižovat počet zkoušek před představením či zavřít školu, která k opernímu domu patří.
Rozpočet La Scaly pro rok 2012 se pohyboval kolem 115 milionů eur (přes tři miliardy korun) a jen 36 procent tvořily příspěvky od státu. Zbytek peněz získal operní dům z prodeje lístků, předplatného a od soukromých sponzorů. Nyní divadlo zjistilo, že letos získá od státu ještě méně.
Lissner byl před nedávnem na pracovní cestě v České republice, zhlédl inscenaci Myslivečkovy Olympiády ve Stavovském divadle. S Lidovými novinami tehdy mluvil i o finančních aspektech fungování divadla.
Z rohovoru Stéphana Lissnera pro LN, 7. 5. 2013LN: Ředitel divadla, a zejména tak finančně náročného, jako jsou operní domy, má dnes složitou pozici – na jedné straně dbát na uměleckou kvalitu a na druhé podstupovat bitvu o peníze. Tomu jste se nevyhnul ani v Miláně, několikrát jste v tomto směru atakoval politickou reprezentaci. Jak celý tento problém vidíte?
V Evropě jsou dnes dva typy vlády. Jedna využívá krize k tomu, aby nemusela platit kulturu. Ten druhý typ si uvědomuje, že musí kulturní aktivity kontinuálně podporovat, ale nemá prostředky. V Itálii není politická vůle ke skutečné podpoře kultury, vždyť ze státního rozpočtu jde momentálně na kulturu 0,16 procenta. Co se dá v takové situaci dělat? Je třeba se tomu postavit a přesvědčovat politiky, že kultura je stejně důležitá pro vývoj společnosti jako školství, zdravotnictví, výzkum. To není třeba příliš rozvádět, jaký je význam kultury pro náš život. Na druhé straně se musíme naučit v těchto těžkých podmínkách žít, přizpůsobit se a hledat nové možnosti. Je třeba hledat formy spolupráce napříč Evropou a společně přemýšlet nad tím, jaká řešení se nabízejí. Souvisí to také s novými technologiemi – už se jasně ukázalo, jaký fenomén jsou třeba operní přenosy v kinech, takže vy si klidně můžete pustit Myslivečkovu Olympiádu ve vašem mobilu, když budete mít takové předplatné. Toho všeho je třeba využít. A také odjakživa platilo, že pro umělce jsou složité podmínky inspirativní, přinášejí nové impulzy, podněcují kreativitu.
LN: Jak hodnotíte pražskou inscenaci Myslivečkovy Olympiády?
Představení mělo skvělou úroveň. A to je také odpověď na řeči o krizi. Vzkaz politikům, kteří nechtějí dávat peníze na kulturu, protože si myslí, že to nemá smysl. Taková kvalita mluví sama za sebe, to ani politici nemohou ignorovat. A snižovat kvalitu nelze, jsem zásadně proti takovým nějakým polovičatým řešením, aby se ušetřilo, to zvlášť v hudebním divadle může mít katastrofální důsledky. Představení, které jsem viděl ve Stavovské divadle, bylo skutečně pozoruhodné, hudební nastudování mělo špičkovou úroveň. Velice mě zaujal dirigent, orchestr i zpěváci. Pokud jde o Myslivečka, musíme si uvědomit, že jde o první úplné novodobé provedení. A musíme být opatrní, je třeba jeho operní díla dál studovat a seznamovat se s nimi, abychom je co nejlépe pochopili. |
