Star Trek: Do temnoty. Intergalaktická zábava znovu útočí

Star Trek je fenomén, který má za sebou sedmačtyřicet let existence. Šest televizních seriálů a deset filmů vygenerovalo speciální fanouškovskou základnu – a jsou to právě trekkies, kdo mají největší výhrady k restartu série, o nějž se před čtyřmi lety zasloužil režisér J. J. Abrams. Jde totiž o konzervativní univerzum s obrovským množstvím ikonických postav, jejichž osudy mají punc posvátnosti. A nepatří mezi ně jen původní posádka kapitána Kirka, který vesmírný koráb USS Enterprise vedl na průzkumných misích do nejzapadlejších koutů vesmíru v prvním seriálu v letech 1966–69. Patří sem třeba i titulní protagonista filmu Star Trek: Khanův hněv z roku 1982.

Právě Khan je nyní staronovým protivníkem kapitána Kirka (Chris Pine) a jeho posádky – respektive Hvězdné flotily i celé Spojené federace planet. V podání Benedicta Cumberbatche (kterého proslavil televizní seriál Sherlock) vstupuje Khan na scénu coby terorista John Harrison, který neváhá zaútočit na ústředí flotily v pozemském Londýně. Protože při tom zahyne i Kirkův mentor admirál Pike, stává se tajná mise, na niž je Enterprise vyslána, pro mladého kapitána osobní záležitostí. Místo likvidace zloducha, skrývajícího se na území nepřátelské rasy Klingonů, ovšem dojde ke Khanovu polapení. Ani v tomto okamžiku Star Trek nepřestane dějovými peripetiemi připomínat poslední bondovku...

Z filmu Star Trek: Do temnoty

Navenek absurdní srovnání s kultovní špionskou sérií není až tak od věci – také filmové příběhy agenta 007 tvoří ucelený vesmír. A také ony se nedávno dočkaly restartu, kdy můžeme napříč několika filmy sledovat přerod divokého, chybujícího, nekonformního protagonisty ve známou hrdinskou figuru. Podobně jako v bondovce Skyfall, i v novém Star Treku je navíc padouch zběhlým kolegou, jemuž hrdinové mohou čelit jen na bázi vzájemné loajality. Ta je sice důležitější než služební předpisy, mise Enterprise však může být naplněna jen jejím prostřednictvím.

Otázka, pro co je správné obětovat vlastní život, se stává leitmotivem celého vyprávění. Khan vyhlíží překvapivě sobecky vedle semknuté, láskyplné, multirasové rodiny, kterou posádka Enterprise začíná tvořit. Týmový motiv, vázaný na téma spolupráce původně nepřizpůsobivých protagonistů, nezazněl jen ve zmíněné bondovce, ale i v divácky mimořádně úspěšném komiksovém dobrodružství Avengers.

Podívaná větší než život

Star Trek odpovídá současným trendům i v tom, že nabízí divákům opulentní podívanou plnou triků, typickou pro letní „zážitkovou“ filmovou sezonu. V trikové oblasti poskytuje to nejlepší, co je v současném hollywoodském mainstreamu k vidění. Atraktivitu filmu, uváděného ve stereoskopickém formátu, může ještě navýšit způsob promítání: zatímco v komorních scénách 3D zklame, scény v otevřeném vesmírném prostoru působí velkolepě díky použití speciálních kamer. Verzi, ve které se v celkem třiceti minutách promítání plátno ještě zvětší, můžete ovšem vidět jen ve velkoplošném kině IMAX na pražské Floře.

Z filmu Star Trek: Do temnoty

Tato podívaná „větší než život“ není ovšem jen prezentací zmíněného konzervativního týmového trendu a technickou exhibicí. Je i příkladnou podívanou usilující inteligentně oslovit zábavychtivé publikum. Fenomén byl dlouhá léta majetkem relativně uzavřené fanouškovské skupiny, na nový Star Trek ale může vyrazit i divák, který má jen nejasné povědomí o Spockově chladnokrevné oddanosti předpisům – a nemá ponětí o „posvátných“ frázích, které v jistých chvílích prostě musejí zaznít.

Film drží pohromadě i díky postavám, které vstupují do překvapivě dynamických konfliktů a vztahů. Pošťuchování mezi Kirkem a jeho prvním důstojníkem Spockem je zábavné díky dobře napsaným dialogům (i když Chris Pine je herecky slabší než Zachary Quinto – a oba nesahají Cumberbatchovi ani po kotníky). Aby bylo do hry zapojeno i ženské publikum, dějovou linii obohacuje „povinná“ love story, založená na milostném poutu Spocka a komunikační důstojnice Uhury. I v tomto ohledu se autoři scénáře Alex Kurtzman, Roberto Orci a Damon Lindelof museli přiblížit dnešním trendům, atakujícím co nejširší divácký segment.

Vzhledem k tomu, že tito scenáristé s J. J. Abramsem spolupracují od jeho slavných seriálových časů, představuje podoba nového Star Treku i velmi dobře promyšlenou práci se sériovým vyprávěním. Známé motivy zaznívají znovu v obměnách – a současně se tu zjevně kumuluje i palivo pro pokračování, které je nevyhnutelné: zápletka zůstala nedořešená. A už teď vzbuzuje zvědavost fakt, že tvůrci do hry zapojili téma nesmrtelnosti.

Skutečnost, která by v normálním příběhu mohla vyblokovat ze hry obavy o životy ohrožených hrdinů, je ovšem nedílnou součástí univerza Star Treku. Kirk a spol. si svou nesmrtelnost v popkulturním prostoru vydobyli už dávno – což je fakt dobře známý všem trekkies. A musí ho respektovat i většinový divák.