Světová válka Z: Brad Pitt zachraňuje svět před zombie

Sezona letních blockbusterů je v plném proudu -a z plátna se na zábavychtivé diváky letos valí samé katastrofy. Lidstvo už zachraňoval před totální zkázou Iron Man 3, hrdinové druhého Star Treku, afroamerický nezletilec ve filmu Po zániku Země a supermanský Muž z oceli. A do konce srpna půjde světové populaci o krk ještě přinejmenším ve filmech Pacific Rim - Útok na Zemi a Elysium. Mezi výpravné sci-fi, modelující s velkým halasem obrazy globálního ohrožení, se právě zařazuje i apokalyptický thriller Světová válka Z.

V příběhu o lidstvu likvidovaném prudce nakažlivým smrtícím virem režisér Marc Forster potvrzuje svůj žánrový rozptyl: na svém kontě má totiž nejen ekologickou bondovku Quantum of Solace, ale i psychologické drama Ples příšer (2001), viktoriánskou love story Hledání Země-Nezemě nebo černou komedii Horší už to nebude. Stylově i tematicky nesourodé portfolio spojují prvky tak vágní, jako je vypravěčská suverenita a smysl pro spojení herecké akce a silného vizuálu. Forsterův přístup charakterizuje i mírná dávka podvratnosti, která se ovšem ve Světové válce Z ventiluje jen okrajově - třeba ve chvíli, kdy postava lékaře, aspirující na post jednoho z hlavních hrdinů, zakopne a omylem se zastřelí vlastní zbraní.

Vztah režiséra a jeho scenáristů k látce ovšem určovala už knižní předloha amerického spisovatele Maxe Brookse. Kniha je formálně založená na principu orální historie - osobních vzpomínkách protagonistů na válku se zombiemi. Původní koncept ovšem ze scénáře vymizel během pěti uplynulých let, během nichž byl scénář několikrát razantně přepsán různými autory.

Spíš než tvůrce knižní předlohy ovšem do vývoje látky zasahovala skutečnost, že vznikala pod produkčním patronátem Brada Pitta, se kterým se od začátku počítalo pro hlavní roli. Plavá hollywoodská hvězda, která v prosinci oslaví padesátku, si v poslední době cestu k popularitě vystýlá jak umělecky ambiciózními projekty, tak divácky atraktivními mainstreamovými snímky. Světová válka Z možná měla původně být v souladu s předlohou tím prvním - ve výsledku však funguje hlavně jako nadstandardně dobře natočená oddechovka, která občas něčím překvapí.

Zombie útočí rychle

Světová válka Z vychází z béčkového subžánru zombie-hororů, ve kterém se zpravidla vyhládlé oživlé mrtvoly ke svým obětem blížily osudově pomalým potácivým krokem. Někdy před deseti lety ovšem nečekaně zrychlily a s pomocí digitálních triků se z nich staly bleskurychle útočící potvory. Ve Forsterově filmu si tak užijete velkolepě děsivých davových scén, ve kterých se po útoku zombií zpanikařený dav pobíhající ulicemi rychle mění v další šiřitele viru.

Právě forma svérázné pandemie dovoluje do hry dostat novináře Gerryho Lanea, bývalého operativce OSN, kterého americká vláda (nebo její zbytky) vyšle do světa hledat původní ohnisko nákazy. Jen tak se totiž dá vyvinout vakcína, která by ochránila zbytky lidstva. Gerry je v Pittově pojetí napůl James Bond, napůl metrosexuál. Výměnou za bezpečí manželky a dvou malých dcer se Gerry vydává na cestu kolem světa, aby se přes Severní Koreu a Izrael dostal na kliniku v britském Cardiffu. Tam však najde pouze prozatímní řešení problému. Světová válka Z je totiž první částí plánované filmové trilogie, pročež má Brad Pitt vystaráno o práci - a divák se musí smířit s tím, že se odpovědí na položené otázky dočká v horizontu několika let.

Nepříliš chytrý scénář plný oslích můstků a logických děr se neodpichuje jen od zombiovských hororů a chytrého katastrofického thrilleru Nákaza (2011), ale zřejmě i od civilních politických thrillerů o „zlém“ establishmentu. Zábavnější než hrdinně razantní Brad Pitt jsou tak drobné postřehy zaznamenávající pragmatický vztah jednotlivých zemí k zombie-nákaze. Zatímco USA zachraňují jen „cenné“ občany, v Izraeli přijímají imigranty jakéhokoli vyznání jako příští vojáky - a v Koreji vytrhali celé populaci zuby. I taková totiž může být představa o tom, jak blokovat agresivní sebedestruktivní sklony lidského druhu.

Filmová Světová válka Z ovšem vzdala žánr politického podobenství ve prospěch divácké podívané pro horké letní dny. Škoda: zombie, byť bytosti bez mozku, často sloužily i jiným účelům než snižovat diváckou inteligenci.