Útěk z Tábora č. 14. Zpověď jediného člověka, který utekl z lágru v KLDR

Sin se narodil do tábora č. 14 Kaechon, konkrétně do tzv. oblasti totální kontroly. Jeho údělem mělo být jediné: tvrdě pracovat, donášet na ostatní včetně rodiny a zemřít.

V táboře panoval velký hlad a Sin vzpomíná, že jako malý vybíral s dětmi z kravského trusu nestrávená obilná zrna. Mimo pracovní činnosti platil zákaz sdružování více jak dvou osob. Výjimku tvořily veřejné popravy, které sloužily jako výchovný a odstrašující prostředek pro ostatní. Sám Sin byl svědkem popravy své matky a bratra, kteří se pokusili o útěk.

Manželství jen pět dní v roce

Sin se narodil rodičům přímo v táboře. Matka s otcem získali manželsví „za odměnu“, tedy za plnění pracovních norem a spolehlivé donášení na spoluvězně. Strávit spolu mohli jen pět dní v roce, jinak žili každý odděleně.

Knihu Útěk z Tábora č. 14 napsal americký novinář Blaine Harden. V Útěku z Tábora č. 14 upozorňuje na rozdílnost pohledu lidí, kteří se do tábora dostali v průběhu života, a pohledu těch, kteří se stejně jako Sin v politickém lágru narodili. Ti první mají totiž – bohužel, či bohudík – možnost srovnat to, jak žili předtím a jak moc se jejich život v táboře změnil. Naopak Sin neměl o životě za ostnatým drátem nejmenší tušení, elektrický plot vymezoval celé jeho chápání světa. Paradoxně neměl ani tušení o diktatuře Kimovy dynastie, fotografii vůdce spatřil poprvé až v dospělém věku.

V podzemním vězení dozorci Sina týrali nad otevřeným ohněm. Pomocí těchto praktik se snažili odhalit, jakou roli měl hrát v připravovaném útěku své matky a bratra.

Sinův den D nastal 2. ledna roku 2005. Před útěkem se seznámil s vězněm, který mu vyprávěl o životě mimo tábor. Od té doby přežíval jen díky myšlence na lepší život. Jeho útěk by se dal označit za zázrak, byť šel doslova přes mrtvoly. Pod elektrickým plotem se proplazil na druhou stranu, to se ještě nikomu se zatím nepodařilo.

Zhruba za měsíc doputoval do Číny a poté se na dva roky usídlil v Jižní Koreji. Po čtyřech letech začal pracovat pro Liberty in North Korea, americkou organizaci na ochranu lidských práv a odstěhoval se do jižní Kalifornie.

Pravý uprchlík ze severokorejského tábora?

Harden se se Sinem setkal v roce 2008 a musel ho dlouho přemlouvat, aby vyděšený muž svolil k sepsání pamětí v angličtině. Na druhou stranu musel Sin dokázat, že je skutečně uprchlíkem ze severokorejského pracovního lágru. V minulosti se totiž již mnohokrát stalo, že vzhledem k „poptávce“ po informacích ze Severní Koreji se mnoho lidí snažilo na smyšlených příbězích obohatit.

V drtivé většině případů se lidé do koncentračních táborů KLDR dostanou bez řádného soudního procesu. Lágry KLDR mají za úkol „vykořenit“ z diktátorskému režimu dynastie Kimů potenciální hrozbu. Aby byla akce úspěšná, zavírají se do pracovních táborů rodiny až do třetího pokolení. I jejich krev je údajně pošpiněna zločiny příbuzných.

Severní Korea stále vehementně popírá, že se na jejím území nachází pracovní tábory pro politické vězně. Ze satelitních záběrů je ale jasně patrné, že nejenže tyto koncentrační tábory existují, ale zároveň se rok od roku rozrůstají. Harden píše, že severokorejské tábory mají dvakrát delší historii než ruské gulagy a zabírají rozlehlá území. Ten největší je podle dostupných údajů padesát kilometrů dlouhý a čtyřicet kilometrů široký. Jak píše Harden, tento tábor zabírá území větší než město Los Angeles.

Deset pravidel Tábora č. 14 Varování před pokusem o útěk Zákaz spolčování více než dvou vězňů Zákaz krádeží Bezvýhradná poslušnost vůči dozorcům Povinnost okamžitě nahlásit osobu na útěku nebo podezřelou osobu Povinnost vězňů vzájemně se sledovat a okamžitě nahlašovat jakékoliv podezřelé chování Povinnost každodenně plnit zadaný pracovní úkol Zákaz střetávání vězňů různého pohlaví s výjimkou pracoviště Povinnost upřímně litovat svých omylů Okamžitá smrt zastřelením tomu, kdo poruší zákony nebo pravidla tábora Kult osobnosti obestírající Kimovu rodinu začal u Velkého vůdce KIM IR-SENA a vládní propaganda ho vykreslila lidu jako milujícího otce. Ačkoliv v zemi zavedl krutovládu, lidé jeho úmrtí v roce 1994 hluboce oplakávali.