Nová Sanitka: Vystydlý nášup pro nostalgické publikum

Úvodní díl pokračování populárního seriálu potvrdil obavy těch, komu od počátku připadal nápad navazovat na pozdně normalizační "televizní román" Jiřího Hubače a Jiřího Adamce pochybný. Stejně jako v případě Nemocnice na kraji města se nepodařilo (a ani nemohlo podařit) deformované postavy z původního díla ústrojně prolnout do nového kontextu. Snad by bývalo lepší natočit úplně nový seriál o úplně nových záchranářích, který by s Adamcovou Sanitkou pojila opravdu jen matná a milosrdná vzpomínka.

Takhle se stal první díl panoptikem bizarních zombií, jejich ratolestí a známých, kteří si musejí navzájem klopotně sdělovat, kdo je kdo a co se s ním za ta léta do dnešních (nebo velmi nedávno minulých) dnů stalo. Mimochodem diváci, kteří si dali trochu práce s počítáním, museli zjistit, že takovému doktoru Mádrovi, byvšímu letci RAF, je nejspíš okolo devadesátky. A ani osmdesátník Jandera (původní Sanitka začíná v roce 1956) nevypadá na svůj věk špatně.

Jenomže i kdyby si člověk odmyslel tenhle nános sentimentu a úmorného pomrkávání po "legendární" předloze, nezůstane mu před očima žádné seriálové veledílo. Vypadá to zatím na nepřesvědčivě vykonstruovaný vztahový propletenec a la nová Nemocnice - některé situace a postavy jako by sem z ní přímo prosákly.

Nevzrušivá akce

Od režie Filipa Renče asi sotvakdo čekal velké hlubiny, ale tak nějak se mělo za to, že nová Sanitka bude aspoň velmi akční. V prvním díle se nepotvrdilo ani to. Při všech výhradách měla Adamcova Sanitka schopnost navodit právě v akčních záchranářských scénách pocit jisté naléhavosti, osudovosti. Renčova scéna s havárií autobusu vyzněla až překvapivě studeně, nevzrušivě a vykalkulovaně, střet mladého Jandery s pacientem v šoku nevěrohodně. A přímo komické je používání klišé s "dynamicky" děleným obrazem, kdy se ani v jednom okénku prakticky nic zajímavého neděje.

Obvykle se seriál snaží pilotním dílem diváky navnadit, slíbit jim třeba i víc, než v dalších epizodách splní. Možná tvůrci nové Sanitky zvolili nestandardní postup a to lepší teprve přijde v dalších dvanácti částech. Ale bylo by to s podivem.