Lidovky.cz

Tanečnice ovládaná elektrodami. Ponec zahájil sezonu experimentem

Kultura

  7:00
PRAHA - První premiérou nové sezony v Divadle Ponec byla v pátek večer inscenace Tenze mladé choreografky Markéty Maii Kuttnerové a performerky Jany Vrány. Autorka chtěla ve svém experimentálním představení vyzkoušet, do jaké míry lze vytvořit a ovlivnit pohyb bez lidského vědomí. Zjistit se to snaží skrze vysílání elektrických impulzů zařízením TENS přímo do svalů tanečnice, její pohyb na scéně je tak dálkově řízen.

Pohyb tanečnice na scéně je dálkově řízen. foto: ČTK

Zařízení TENS je transkutánní elektrická nervová stimulace, která se používá pro mírnění bolesti. Záměrem autorky prý bylo při tvorbě zjistit, zda může vzniknout pohyb, o kterém nerozhoduje mozek, ale "jiný element".

Experimentem je představení i po stránce hudební, švýcarský skladatel Joshua Koch využívá k tvorbě hudby analogový syntetizátor, který sám generuje průběh změn zvuků, a je tak zčásti sám tvůrcem hudby.

Téma manipulace

"Na podobném principu je založen i původ pohybu," vysvětluje choreografka. "Nevytváříme si sami pohyb a hudbu, ony samy jsou schopny se vytvořit. My udáváme korekturu a konečný tvar," dodává. Impulsem k úvahám o tom, zda může vzniknout pohyb, o kterém nerozhoduje mozek, ale jiný element, ji prý vedlo všudypřítomné téma manipulace a ovlivňování jednoho člověka druhým v dnešní společnosti.

S ohledem na experiment a výzkum spojený s přípravou představení se celá choreografie odehrává v naprosto bílém a prázdném prostoru, na scéně sedí jen choreografka, která ovládá protagonistku pomocí elektrod napojených na její tělo.

Při každém vyslání impulsu se na těle tanečnice rozsvítí světélko, divák ale nemá zcela šanci poznat, do jaké míry jsou její pohyby vědomé, či nevědomé. Po skončení představení autorka i protagonistka divákům celý proces přiblížily. Tanečnice uvedla, že asi ze tří čtvrtin jsou její pohyby ovládané dodanými impulsy. Její pohyb výboje neovlivňují zcela, do určité míry je sama dotváří.

Ovládání druhého pomocí techniky

"Pracuje tam ale hlavně psychická stránka, že za mě někdo udává rozhodnutí zvednout ruku," řekla tanečnice. To, do jaké míry mohou být impulsy zvenčí významné pro celkový pohyb tanečnice, záleží na množství elektrod, které by se použily. O to ale autorce nešlo, chtěla především poukázat na to, jak jednoduché je za pomoci techniky ovládat nejen tělo druhého člověka.

Markéta Maia Kuttnerová absolvovala v roce 2011 konzervatoř Duncan centre včetně zahraniční stáže na nizozemské Fontys Hogeschool voor de Kunsten. Interpretačně se podílela na projektu Špalíček Bohuslava Martinů autorky Evy Blažíčkové. Vytvořila několik menších choreografií. Po studiích uvedla loni v březnu svůj debut LV-426. V současné době žije částečně ve Švýcarsku, kde společně s Romanou Ramerovou uvádí představení Nachtgeschwister.

Jana Vrána absolvovala Duncan centre v roce 2008. Už během studia byla oceněna na mezinárodní choreografické soutěži Cena Jarmily Jeřábkové a poté absolvovala stáž na Institut del Theatre v Barceloně. Důraz klade na vlastní tvorbu (Electra 2012, Sfinga 2011, Magnet 2009, Včely 2006, Katarze 2004), v níž zkoumá různé podoby tanečního projevu a zážitky každodenní tělesnosti.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.