"Šternberská madona je právem považována za jednu z vůbec nejkrásnějších středověkých soch, dochovaných na našem území," sdělila mluvčí NG Eva Kolerusová.
Šternberská madona je významnou představitelkou typu takzvaných krásných madon - soch, které vznikaly v několika málo desetiletích na přelomu 14. a 15. století v oblasti celé střední a části západní Evropy, připomíná kurátor výstavy Jan Klípa. Tato díla vynikají snahou o zachycení idealizované krásy obličejů i těl, ale zejména bravurně modelovaných mohutných draperií.
ČTĚTE TAKÉ |
Madona ze Šternberku zaujímá mezi sochařskými památkami pozdního středověku výjimečné postavení také proto, že se na jejích zádech dochovala nezřetelná, avšak čitelná signatura jejího tvůrce. Písmena "hen" odkazují pravděpodobně buď k Jindřichovi či Janovi, dvěma umělcům a blízkým příbuzným Petra Parléře, stavitele Svatovítské katedrály a jednoho z nejvýznamnějších evropských sochařů své doby.
Dílo bylo objednáno někdy v posledním desetiletí 14. století některým z příslušníků elitního a uměnímilovného řádu augustiniánů kanovníků pro jejich klášterní kostel ve Šternberku. Madona ze Šternberku bude vůbec poprvé od svého objevení v roce 1957 vystavena v kontextu sbírky středověkého umění NG.
V Anežském klášteře bude vedle dobové repliky Krumlovské madony a sochy sv. Petra ze Slivice. Instalaci doplní dvě díla zapůjčená z muzea v rakouském Leogangu. Tato instituce spolu s Muzeem umění v Olomouci v současné době spolupořádají výstavu Gotické madony na lvu, na níž Národní galerie do Olomouce zapůjčuje tři významná díla ze své dlouhodobé expozice.
