Hravost, dravost a pozoruhodná práce s filmovým obrazem, to je příznačné pro práce Xaviera Dolana, jehož filmy Mommy a Tom na farmě uvede karlovarský festival dnes a zítra. Mommy připomíná zběsilou, tragikomickou jízdu po tobogánu emocí, které tryskají v konfliktech mezi matkou a jejím dospívajícím synem, trpícím syndromem hyperaktivity a neschopnosti soustředění. Stejně jako postavy samy sebe navzájem, i divák může oba hrdiny chvíli nenávidět a chvíli milovat, ale na hodinky se při téhle více než dvouhodinové seanci zaručeně nepodíváte.
Suzanne Clément ve filmu Xaviera Dolana Mommy.
"Ve svém prvním filmu jsem chtěl matku zabít, teď ji chci tak trochu rehabilitovat," říká Xavier Dolan, jehož debut Zabil jsem svou matku (J´ai tué ma mère) vzbudil v roce 2009 senzaci na festivalu v Cannes. Letos si už za film Mommy odvezl si Cenu poroty, o niž se podělil se slavným veteránem světového filmu J. L. Godardem.
Jinou atmosféru než Mommy nabízí Dolanův loňský snímek Tom na farmě, jehož hrdinou je mladý reklamní textař, přijíždí na pohřeb svého přítele na farmu kdesi v Québecu a šokovaně zjišťuje, že rodina neví, že jejich syn byl homosexuál. Bratr zesnulého navíc začíná rozehrávat s Tomem nebezpečnou a zvrácenou manipulativní hru, jejímž cílem má být ochránit matku a rodné jméno. Dolan tentokrát sáhnul po předloze v podobě divadelní hry québeckého autora Michela Marca Boucharda. Film byl s úspěchem uveden na loňském filmovém festivalu v Benátkách.
Zázraky aneb včely v hlavní roli
Pod názvem Zázraky natočila Italka Alice Rohrwacher komorní příběh svérázné rodiny venkovských včelařů, ve kterém rozehrála - mimo jiné - téma dívčího dospívání pod kuratelou přísného otce. Na opuštěném italském venkově se rodina se čtyřmi dcerami věnuje výrobě medu starou technologií, vedle nich však život plyne rychleji, než by si autoritativní otec přál. Nejstarší Gelsomina touží pootevřít dvířka těsné, byť láskyplné rodinné klece, a záminku jí k tomu poskytne skupinka filmařů, kteří v sousedství začnou natáčet televizní pořad Zázraky venkova... Citlivě natočený snímek okouzlil porotu v Cannes, která mu udělila Velkou cenu, nejvyšší vyznamenání po Zlaté palmě.
Z filmu Zázraky režisérky Alice Rohrwacher
Maidan - dvě hodiny s Ukrajinou
Zkušený ruský režisér Sergej Loznica zastavil kvůli událostem na Ukrajině na skonku minulého roku všechny své rozpracované projekty a plně se ponořil do jejich autentického zaznamenání. Díky jeho rychlé reakci se mu podařilo zachytit jak první protestní týdny, naplněné solidaritou a harmonií, tak mrazivost pozdějších krvavých bojů v ulicích. Bez nabízející se akčnosti či heroičnosti mapuje průběh povstání v dlouhých, téměř výhradně statických záběrech. Sám Loznica o tom říká: "Majdan je prvním filmem v mé poměrně dlouhé kariéře dokumentaristy, kdy jsem musel následovat skutečné události, jak se přede mnou vyvíjely."
Z dokumentu Sergeje Loznici Majdan
Film byl uveden na festivalu v Cannes, stejně jako Loznicovy předchozí snímky Moje štěstí (2010) a V mlze (2012).
Solaris - Tarkovský k snídani
Snímek klasika světové kinematografie, ruského režiséra Andreje Tarkovského, který stojí po boku Bergmana, Antonioniho či Felliniho, by se asi více hodil na projekci ve večerním čase než na rozjezd dne - promítá se v pátek od 10.00 ve Velkém sále. Je dost možné, že po tomto filmu už další zážitky nebudou nutné. Pečlivě komponovaná studie na motivy sci-fi povídky bratří Strugackých se rozvíjí v pomalém tempu snových obrazů, které postupně skládají dohromady křehký, enigmatický celek.
Z filmu Solaris Andreje Tarkovského
Vědecká výprava na planetu Solaris, jejíž atmosféra dokáže měnit lidské vědomí a zhmotňovat i dávno zasuté myšlenky a postavy, skončila vyslaných astronautů depresemi a zvláštními stavy, proto je na ni vyslán psycholog Kris, který má výpravu zachránit... Film je meditací o lidské paměti, lásce i smyslu vědeckého poznání.
Ptáci a lidé - jen se tak trochu proletět svou myslí
Snímek zasazený do okolí letištního komplexu nedaleko pařížského Roissy zacyhcuje zlomové okamžiky v životě dvou lidí, kteří se jen letmo setkají. Prvním z nich je americký inženýr, který se ocitl pod obrovským profesním a emočním tlakem a náhle se rozhodne radikálně změnit směr dosavadního života. Druhým je mladá hotelová pokojská, která zakusí život pozměňující zkušenost a nadpřirozený zážitek.
Z filmu Ptáci a lidé
Zdánlivě konvenčně se rozvíjející příběhy odvede pozoruhodná režisérka postupně na trochu jinou cestu, než by divák čekal. Originální francouzská autorka Pascale Ferrano, známá například filmem Lady Chatterley, natočila esejisticky orientované dílo, kterému nechybí jemný humor a sugestivní forma.
