Po osmi dnech plných filmové nálože se Filmovka blíží do svého závěru. Jubilejní 40. ročník nesoutěžní přehlídky uzavře slavnostní zakončení v sobotu večer.
"Problémy jsme měli především s počasím, ale také třeba kvůli úrazu ředitele produkce. Dostal se do nemocnice, čímž pádem jsme museli celou produkci přeorganizovat," bilancuje první polovinu předsedkyně Asociace českých filmových klubů a zároveň šéfka festivalu Radana Korená. "Kvůli zdravotním problémům nám nedorazili také tři významní hosté, režiséři Gondry, Tavernier a Solondz, ale to jsou věci, se kterými nic neuděláte. Jednoznačně u mě převažuje spokojenost."
Radana Korená, ředitelka LFŠ
Spokojena je i většina návštěvníků. Méně ti zbývající, kteří měli problém sehnat ubytování nebo dokonce vstupenku. Tak jako Michal K., a to ačkoliv přijel do Uherského Hradiště už v pátek večer. "Dorazil jsem na víkend s kamarádem, s nímž jsem plánoval spát v jednom stanu. Kempy ale byly už kompletně obsazené. Ulovil jsem prý poslední volné místo ze všech ubytovacích zařízení, v tělocvičně jedné z místních škol. Jinak nevím, co bych dělal."
Enormní nával o prvním festivalovém víkendu zaskočil i samotné organizátory. Už za první tři dny se útulné město na jihovýchodě Moravy rozrostlo o pět tisíc dočasných obyvatel. "Takové cifry většinou dosáhneme za celý festival," porovnává Korená, která věří, že se návštěvníci po letošní zkušenosti naučí ještě ve větší míře rezervovat akreditace předem.
Přibylo diváků, promítacích míst nikoliv
Počet filmových nadšenců, kteří každoročně na přelomu července a sprna váží cestu z celé republiky až k hranicím se Slovenskem, v pátek poprvé překročil rekordní hranici šesti tisíc.
Jenže zvýšená popularita si žádá i svou daň. Za poslední roky z tamějších parků téměř úplně vymizely tradiční hloučky přátelských "hipíků" s kytarami, které postupně nahrazují "hipsteři" se smartphony, snažící se zachytit co nejatraktivnější selfie pro svůj profil na sociálních sítích.
Radana Korená, ředitelka LFŠ, s režisérem Peterem Greenawayem.
Co se však dotklo všech návštěvníků, jsou množící se fronty. Přijít na projekci deset minut před začátkem a bez nervů sehnat volné místo patřilo roky k jednomu ze symbolů tamější bezstarostné atmosféry. Letos byla v tomto ohledu nucená proměna definitivně dokonána. U velkých taháků často nestačilo ani půlhodinové stepování v nekonečných frontách.
"Nikdy nebudeme prodávat více akreditací, než máme kapacitu v sálech," ujišťuje Korená. Organizátoři se snažili tlačenice eliminovat už předem skladbou programu, kdy v jeden čas dávali proti sobě více předpokládaných taháků.
Stěhování prý nehrozí
Jenže co když to nebude stačit ani příště? "Promítací kapacity tady v Hradišti jsou v tuto chvíli vyčerpány. Jedině, že by snad město zrekonstruovalo další dva menší prostory, ve kterých bychom měli zájem promítat," popisuje ředitelka. Ve hře byl po roční odmlce i pronájem nafukovací haly, potřebný milion korun se však rozhodl štáb investovat do doprovodného programu. "Zkrátka nemáme hotel Thermal s pěti promítacími sály."
Hrozí snad festivalu stěhování? "To doufejme, že ne. Máme s městem nadstardardní vztahy, takže doufejme, že to nebude nutné."
Korená odmítá řešit divácký přetlak na projekcích po vzoru větších festivalů, tedy rezervací. "Jezdím poctivě každý do Karlových Varů, kde jakmile nepošlete na dobrý film rezervační sms ráno v 7:00:01, jste téměř jistě bez šance a musíte jít vystát hodinovou frontu a doufat, že někdo na film nedorazí včas. Stejné je to i na ostatních velkých festivalech v zahraničí. U nás pokud divák chce film opravdu vidět, stoupne si zkrátka před kino nějakých 40 minut předem a ví, že se dovnitř podívá," popisuje výhody současného formátu Korená. "LFŠ je v mnoha ohledech unikátní festival a chceme, aby to tak zůstalo i nadále."
