„Diváci mohou očekávat humor, absurditu a mnohovrstevnatý příběh. Počítám i s tím, že samotným přístupem k tématu Mnichova bude film vůči českému vnímání historické události dost kontroverzní,“ sděluje režisér Petr Zelenka. Ve snímku podle svých slov vycházel z toho, že česká společnost vnímá mnichovskou dohodu jako mýtus. „Zabýváme se tím, proč je ten mýtus tak populární. Ukazuje se, že je to dané tím, že je nám Čechům vlastní jakési bolestínství,“ vysvětluje Zelenka.
Martin Myšička při natáčení filmu Ztraceni v Mnichově
Sám se tematikou Mnichova 1938 zabývá několik let, při práci na scénáři filmu pro něj byl ale zásadní také pohled historika Jana Tesaře. „Specialista na druhou světovou válku, historik Petr Kouba, mě přivedl k Janu Tesařovi, který napsal knihu Mnichovský komplex. Přiznám se, že jsem jeho práci zcela propadl, mnoho věcí v ní pro mě bylo natolik překvapivých, že mě přiměly, abych filmový scénář částečně přepsal,“ říká Zelenka.
Netypicky přistoupil režisér i ke schématu snímku. Polovina filmu je klasický příběh, druhou část pak tvoří fiktivní film o filmu - hraný dokument ze zákulisí natáčení. Petra Zelenku v tomto přístupu inspirovaly zahraniční produkce, například francouzské snímky Irma Vep z roku 1996 nebo Americká noc z roku 1973. „Každý divák si v tomto postoji najde svoje. Petr Zelenka pojal Mnichov skrze komedii a dokonce skrze natáčení komedie, na kterém ukazuje povahové rysy českých občanů, stereotypy a mýty o národní povaze a historii,“ sděluje herec Martin Myšička, představitel hlavní postavy - novináře Pavla.
Martin Myšička ve snímku Ztraceni v Mnichově
První, „klasická“ část filmu pojednává o devadesátiletém papouškovi, který kdysi patřil francouzskému předsedovi vlády Edouardu Daladierovi. V roce 2008 se opeřenec nečekaně ocitne v Praze. Živá památka z období mnichovské dohody si dodnes pamatuje stěžejní věty a prohlášení, které jeho majitel pronesl, čehož využije novinář Pavel. Papouška unese a na základě kontroverzních výroků rozpoutá mezinárodní skandál.
Hlavní role ve snímku Ztraceni v Mnichově obsadil režisér po několika konkurzech, které probíhaly po dobu tří let. Podle Zelenky se za tu dobu několikrát změnil scénář filmu včetně hlavní postavy. „Když jsme například nedokázali nějakou postavu najít, napsal jsem ji trochu jinak,“ říká Zelenka. Oříškem podle něj bylo obsazení „nehereckých“ rolí - patnácti postav, které rekonstruují filmový štáb ve druhé části filmu. Řada osobností si tak ve výsledku zahrála i samu sebe.
Konkurz na sebe samého
„Poprvé v životě jsem se zúčastnil castingu na postavu, která se jmenuje Marek Taclík. Ale je fakt, že probíhaly také konkurzy na role, které se ve filmu nakonec neobjeví, takže až do konce nebylo jisté, že mě režisér obsadí,“ popisuje herec Marek Taclík, který ztvárnil vedlejší roli bulvárního novináře. „Rozlišit filmovou postavu Martina Myšičku a mě jako Martina Myšičku bylo občas docela náročné. Sem-tam jsem hledal sám sebe,“ směje se představitel hlavní role. Další postavy obsadili mimo jiné Václav Kopta, Jana Plodková, Václav Neužil nebo Jitka Schneiderová.
Složitým výběrem prošla podle režiséra i nejzásadnější postava příběhu, ukecaný papoušek. „Dlouhou dobu jsme strávili vyjednáváním s majiteli papouška, kteří se navíc ve výsledku ukázali jako naprosto nepoužitelní. Na natáčení se ukázalo, že se se svým mazlíčkem příliš ztotožnili, neunesli to psychicky,“ podotýká Zelenka. Původního papouška tak vystřídal jiný, cvičený papoušek šedý, kterého v několika scénách střídá papoušek dřevěný a mechanický. „Legrační bylo, že Martin Myšička jako novinář Pavel má ve filmu alergii na peří. V den, kdy jsme scénu točili, přišel ráno Martin se zarudlýma očima od zánětu spojivek. Ne že bych mu to přál, ale tentokrát se nám onemocnění opravdu hodilo,“ směje se Petr Zelenka.
Premiéra filmu Ztraceni v Mnichově je plánována na říjen 2015. Snímek se natáčel 35 dní v červenci a v srpnu v České republice, podle producenta Davida Ondříčka z největší části v Praze. Rozpočet snímku vyšel producenty na 37 milionů korun. „Dostali jsme grant od ministerstva kultury, koproducentem se stala Česká televize a Barrandovské ateliéry,“ uvádí David Ondříček.
