Režii poloscénického provedení opery má Miroslav Bambušek, hudbu nastudoval umělecký ředitel Opery ND Petr Kofroň. Dramaturg Ondřej Hučín připomíná, že Hába se již ve své první opeře Matka věnoval sociálním tématům, problémům obyčejného života a Novou zemi nelze vnímat jako obhajobu komunismu. Tématem Nové země podle něj není kolektivizace, ale hledání smíru ve společnosti, v obci, která je rozvrácená minulostí, komunistickou ideologií a bídou.
Libreto napsal Ferdinand Pujman podle povídky sovětského prozaika Fjodora Gladkova, kterou napsal po návštěvě komuny Avangard na Ukrajině v roce 1928. Právě libreto přitížilo veřejnému uvedení opery. Nejdříve to byly pochybnosti o vhodnosti obhajoby kolektivizace zemědělství na Ukrajině či hudební citace budovatelské Internacionály a po druhé světové válce zase otevřené vykreslení hladomoru na Ukrajině s miliony obětí.
Hladomor a kanibalismus
„Hába byl vždycky tak trochu mimo. Se svými čtvrttóny, konstruktivismem, atematičností i svým vztahem k socialismu, který byl podezřelý všem režimům,“ říká dirigent a hudební ředitel Opery Petr Kofroň. „Nakonec oslavovat vznik nového člověka v Sovětském svazu úvodní scénou sovětského hladomoru a kanibalismu se opravdu neshodovalo s učením V. I. Lenina a J. V. Stalina, ba ani Klementa Gottwalda,“ dodává Petr Kofroň.
Jediné uvedení Nové země bude mít poloscénický charakter, jehož autorem je režisér Miroslav Bambušek. „Pokusíme se zpřítomnit téma, které je v opeře poněkud potlačeno, tedy souvislosti hladomoru na Ukrajině v roce 1933, který způsobila kolektivizační politika tehdejšího SSSR. Opera totiž ve svém libretu říká pravý opak, že totiž kolektivizace Ukrajinu ve třicátých letech před hladomorem zachránila!“ připomíná Miroslav Bambušek.„Výchozí situace inscenace si stojí tak, že z letadla, které bylo sestřeleno nad Ukrajinou, se zachránilo šest turistů, kteří dnes zakusí to, co zakoušeli lidé na Ukrajině za velkého hladomoru v roce 1933. Dějiny se opakují... bohužel!“ dodává režisér.
