Lidovky.cz: Jak na Prahu vzpomínáte?
Je to už docela dlouho, když jsme u vás se Suicidal Tendencies hráli. Zůstali jsme pár dnů a užili jsme si to.
Lidovky.cz: Takže očekávání od dalšího koncertu jsou jaká?
Doufám, že to bude dobré, protože se mi velmi líbí reakce českého publika a Praha je navíc pěkné město. Nikdy sice dopředu nevíš, co se stane, ale budu šťastný, když to půjde dobře. Bude to koncert okořeněný i zvuky hammondek.
Stephen Bruner aka ThundercatRodák z Los Angeles a jeden z hlavních tahounů vydavatelství Brainfeeder začínal jako basák v metalových kapelách, prošel si třeba i Suicidal Tendencies. Novým impulzem pro něj byla spolupráce s černošskou divou Erykah Badu a přátelství s Flying Lotusem, ceněným producentem abstraktních hip-hopových beatů. Ten Brunera po vzájemné kooperaci přiměl, aby zkusil sólovou dráhu. Jako Thundercat vydal v roce 2011 mezi styly rozlítaný debut The Golden Age of Apocalypse, na druhé desce Apocalypse (2013), kterou poznamenala smrt jeho kamaráda a klávesáka Austina Peralty, zní už Thundercat mnohem sebevědoměji. V pátek 13. února ho v Praze čeká sólová koncertní premiéra, spolu s rakouským producentem chytré elektroniky jménem Dorian Concept vystoupí na Red Bull Music Academy Night v prostoru Jatka78. |
Lidovky.cz: Dneska patříte spolu s hudebníky jako Mr. Oizo, Teebs, Flying Lotus, Daedelus, Lapalux či Taylor McFerrin mezi hlavní hvězdy značky Brainfeeder. Jaká atmosféra v tak „nadupané“ stáji panuje?
Úžasná, všichni jsou na prvním místě skvělé osobnosti a až potom perfektní hudebníci. Přitom každý jsme úplně jiná individualita, ale dohromady to šlape skvěle.
Lidovky.cz: Brainfeeder je formálně podřízený britské značce Ninja Tune, kontrolují vás přes oceán?
Za sebe musím říct, že jsem velmi nezávislý.
Lidovky.cz: Máte venku dvě desky, proč na té první skoro vůbec nezpíváte, když druhá na vašem vokálu stojí?
Na to je jednoduchá odpověď. Když jsem dělal na The Golden Age of Apocalypse, teprve jsem se učil, jak zpívat. Být sólistou pro mě tehdy bylo nové a trochu jsem se i bál, jak posluchači přijmou můj zpěv.
Lidovky.cz: Zatímco ve studiu si hodně pomáháte elektronikou, na pódiu si vystačíte s klávesami, bicími a šestistrunnou basovkou.
Snažím se to vyvažovat. Cítím, že oba světy můžou fungovat v symbióze, dobře se doplňují. Mám rád, jak klasické nástroje dokáží rozvinout elektronické motivy, hodně mě baví ponořit se do tohohle procesu. Pokaždé je to výzva.
Lidovky.cz: Jak s odstupem dvou let hodnotíte své druhé album Apocalypse?
Vím, proč se ptáte (ve skladbách se odráží smrt jeho velkého kamaráda, pozn. red.), ale popravdě musím říct, že je to už dlouhá doba, co jsem ho poslouchal. Na dobu vzniku totiž nemám dobré vzpomínky. Bylo to pro mě velmi emocionální. Nemám tolik síly, abych ho poslouchal. Lidi mi sice říkali, že se povedlo, ale z mého pohledu je to těžké.
Lidovky.cz: Bude další album optimističtější?
Nevím. Zásadní pro mě je zůstat stále uvěřitelným, takže v téhle chvíli nemůžu říct, jestli bude temnější, smutnější nebo veselejší. Zachytí mě takového, jakým zrovna budu.
Lidovky.cz: Nicméně videoklip ke skladbě Tron Song režírovaný Erikem André působí přes to všechno velmi bláznivě.
To není z mojí hlavy! Eric André je nefalšovaný génius mezi umělci. Lidi někdy až děsí, jak bláznivý on je. Rozumí spoustě nástrojů, ta spolupráce mě hodně bavila. Doufám, že nebyla poslední.
Lidovky.cz: Ale lásku ke kočkám jste asi nemusel hrát.
Já kočky miluju!
