Zda bude mít příběh z pera bývalého novináře Davida Lagercrantze stejný úspěch jako první tři díly není jisté, přesto je už nyní kniha celosvětovým bestsellerem. Vychází naráz v 25 zemích světa včetně Česka a v první vlně se má mezi čtenáře dostat 2,7 milionu výtisků.
Půlnoční nákupy v knihkupectvích
Kniha se v knihkupectvích objevila úderem dnešní půlnoci, a někde proto obchody i v tuto neobvyklou dobu otevřely, aby uspokojily nedočkavé fanoušky. Takovou příležitost měli třeba i čtenáři v Praze.
Larssonův následník - David LagercrantzDvaapadesátiletý Lagercrantz byl do roku 1993 reportérem bulvárního deníku Expressen a od té doby je na volné noze. Napsal několik životopisů známých osobností a románů, do obecného povědomí se ale dostal zejména jako autor čtyři roky staré biografie fotbalisty Zlatana Ibrahimoviče, která získala ve Švédsku knižní ocenění. Podezření, že zakázku přijal jen pro peníze, se vehementně brání. „Rozčiluje mne, když se někdo zeptá, jestli jsem tu knihu napsal z vypočítavosti,“ řekl Lagercrantz na tiskové konferenci. Podle něj to byla nabídka, které nešlo odolat. „Kdybych odmítl, celý život bych toho litoval,“ dodal. |
Podrobností o knize s názvem Dívka v pavoučí síti sdělilo švédské vydavatelství Norsteds jen velmi málo, což odpovídá taktice před vydáním jakéhokoli předpokládaného hitu. Ví se jen to, že zápletka se točí kolem amerických tajných služeb a výzkumu umělé inteligence a že v pátrání bude mít kromě Blomkvista znovu velký prostor i Salanderová. Lagercrantz na středeční tiskové konferenci řekl, že hlavní ženskou hrdinkou byl při psaní doslova posedlý, a prozradil, že „testoval její hranice“ a pokusil se vysvětlit některé její charakterové rysy i vášeň pro počítačové pirátství.
Vychází pokračování Larssonova Milenia. Přečtěte si ukázku z Dívky v pavoučí síti |
Práce v utajení
Na knize se ve Švédsku pracovalo prakticky v utajení, editoři i překladatelé museli používat počítače bez připojení k internetu, aby příběh předčasně neunikl na veřejnost, a mnoho informací zatím nemají k dispozici ani novináři. Kulturní redaktor dánského deníku Politiken si například postěžoval, že před rozhovorem s Lagercrantzem neměl ani tušení o čem detektivka pojednává. Interview navíc nesmělo vyjít dřív než samotná kniha.
Spisovatel Stieg Larsson.
Tajnůstkářství se dá s ohledem na obchodní zájmy pochopit: přece jen, původní trilogie, jež postupně vycházela až po Larssonově smrti v roce 2004, se prodalo přes 80 milionů výtisků. Svět také sledoval hádky mezi Larssonovými rodinnými příslušníky a blízkými, kteří se přeli o lukrativní autorská práva. Dělala si na ně nárok spisovatelova dlouholetá přítelkyně Eva Gabrielssonová, nakonec je ale získali jeho otec a bratr. Právě ti Lagercrantzovo pokračování podporují, Gabrielssonová se naopak netají kritickým postojem. Podle ní „jde jen o peníze“ a výběr Larssonova nástupce označila za „naprosto pitomý“.
