Jiří David odhalil nový objekt: (Ne)pomník J. W. Goethe

Skládá se z historického podstavce, který výtvarník Jiří David doplnil stavebním kolečkem naloženým sutí, v níž jsou zabořeny Goethovy knihy, ohořelé fragmenty malířského plátna, nedopalky cigaret, zlatá platební karta Master, tištěné noviny či fragmenty computeru.

Odhalení dočasného ne/pomníku je součástí oslav 25. výročí působení Goethova institutu v Praze. „Nemusíme navštívit blázinec, abychom našli duševně choré; naše planeta je psychiatrickou léčebnou univerza,“ připomíná peripetie pomníku jeho název. Podstavec totiž byl dlouho ztracen.

Goethova busta z roku 1883 stávala před karlovarským Grandhotelem Pupp. Vznikla na památku 13 Goethových návštěv lázeňského města. Po druhé světové válce byl pomník odstraněn jako připomínka představitele německé kultury. V roce 1952 se busta vrátila na nový podstavec na Goethově stezce. Původní sokl upadl v zapomnění, náhodně byl nalezen loni.

Během letošního roku se podstavce ujal pražský Goethův institut, který ho dočasně umístil před své pražské sídlo. „Jde o zřejmou reminiscenci na falešné modly, o polemiku o současné plastice. Jde o reflektovanou sebeironii bez marginální grotesknosti, kdy obsahem vlastní sochy je vědomé zhroucení formy,“ uvedl David. „Věřím, že pomník na místě vydrží déle než týden, než ho zničí nějaká gerilová umělecká skupina,“ řekl několika desítkám přítomných umělec.

Slavnostního odhalení se zúčastnila primátorka Adriana Krnáčová, původní profesí kunsthistorička. David řekl, že jí i ostatním politikům zakázal na slavnosti mluvit a klást k pomníku věnce. Zdůraznil, že ač pomník působí na první pohled velice neseriózně, je to seriózní dílo. Představitele Goethova institutu dílo pobavilo, označil je za typicky české.

Goethův institut v Praze vznikl v roce 1990, v dalším roce po pádu železné opony. Vedle prezentace německé kultury a umění v Česku je vnímán i jako jeden ze symbolů budování porevolučních vzájemných vztahů obou zemí, označovaných jako nejlepší v historii. Česká diplomacie loni přivítala zavedení památného dne obětí vyhánění, který připomíná i Němce vysídlené z poválečného Československa. Od loňska připadá na 20. červen, který již předtím byl mezinárodním dnem uprchlíků. Současná uprchlická krize dosavadní vynikající česko-německé vztahy ohrožuje, protože Česko s některými středoevropskými zeměmi zastává v přijímání migrantů jiný názor, než mají velké západní země v čele s Německem.