Jedinečnost výstavy spočívá podle ředitelky GHMP Magdalény Juříkové ve ztvárnění režisérovy surrealistické vize, která bude prezentována prostřednictvím filmových artefaktů a modelů vzniklých pro jednotlivé snímky spolu s dynamickými audiovizuálními prvky. „Návštěvník bude moci nahlédnout do Cronenbergovy filmařské historie, která je spjata s interpretací evolučních myšlenek a jejich vlivu na lidskou populaci,“ uvedla Juříková.
Expozice v prostorách Domu U Kamenného zvonu v Praze, na níž se podílí i Mezinárodní filmový festival v Torontu (Toronto International Film Festival, TIFF), začne 19. února a potrvá do 17. července 2016. Bude věnovaná Cronenbergovu celoživotnímu filmovému dílu, v podobě více než 300 artefaktů chronologicky zmapuje všechny jeho světoznámé i artové filmy.
Retrospektiva pod kurátorským vedením Pierse Handlinga, výkonného ředitele TIFF, a Noaha Cowana nabídne sochařské instalace, skicy, kresby, objekty, filmové triky, pracovní deníky a vzácné, nikdy nezveřejněné filmové záběry. Vše doprovodí promítání Cronenbergových filmů včetně speciálních instalací.
David Cronenberg je v tuzemsku známý především jako filmový režisér a scenárista či jako příležitostný herec. Za jeho největší filmový hit je považován snímek Scanners. První uznání mu zajistil v roce 1977 snímek Rabid, ale až Videodrome z roku 1983 s Jamesem Woodsem a rockovou zpěvačkou Deborah Harry jej proměnil v tvůrce s kultovními parametry, kterým je dodnes.
Pro české diváky je nejznámějším snímkem dnes již kultovní film Moucha z roku 1986. David Cronenberg se čas od času objevuje ve svých filmech také jako herec - kupříkladu v dílech Mrtvá zóna či Příliš dokonalá podoba. Mezi jeho nejbližší spolupracovníky patří Jeremy Irons či Viggo Mortensen.
Ve své pozdější tvorbě se Cronenberg odklonil od hororového žánrů k thrillerům jako byly například Východní přísliby (2007), dramatům - Nebezpečná metoda (2011), Mapy ke hvězdám (2014) nebo psycho-sfi-ci Cosmopolis (2012).