Lidovky.cz

David Matásek o Landovi: Citlivej i zlobivej kluk s mesiášským komplexem

Afghánistán

  6:00
Když mluví o tom, že byl na přelomu osmdesátých a devadesátých let skinhead, je vidět, že by tuhle etapu ze svého života nejradši vymazal. A protože si pětadvacet let poctivě sype hlavu popelem, hned na úvod rozhovoru jsem mu navrhla, že tohle období necháme plavat. David Matásek je v první řadě vynikající divadelní herec.

LN: Slíbila jsem, že se vás na Orlík ptát nebudu, nicméně teď je v souvislosti s uprchlickou krizí téma národní identity aktuální. Jak vnímáte sílící protiislámské nálady v české společnosti?
V naší helénsko-křesťanské tradici je pomoc bližnímu na prvním místě, takže není o čem diskutovat. Pomáhat lidem v nouzi je prostě nutné. Mám pocit, že u nás selhaly elity. Nikdo nezaujal jasné stanovisko, nikdo lidem nic nevysvětlil, takže se většiny zmocnil iracionální strach plynoucí z neznalosti.

LN: Elitami myslíte politiky? Nebo umělce, filozofy?
Myslím lidi, kteří jsou známí a jejichž slova můžou pozitivně ovlivnit náladu ve společnosti, třeba i slavní sportovci jako Jaromír Jágr. Četl jsem facebookový status jednoho českého cyklisty o tom, že by měli lidi přestat bláznit a uvědomit si, jaké je to žít ve válce, že jsou tu rodiny, ženy s dětmi, kterým je třeba pomoc...

David Matásek
David Matásek

Žádné kecy o zavírání hranic, jaké tu vedou aktivní blbové, kteří tu iracionální nenávist přiživují. Evropa je veliká, pokud bude rozmístění uprchlíků rozumné a pokud se uprchlíci budou snažit integrovat, nevidím problém. Na jedné straně je solidarita a na druhé zákon a fungovat musí obojí. Ta nenávist je příšerná, jako by se opakovala třicátá léta. Lidstvo se nikdy z ničeho nepoučí.

Landova tajná mise v Kábulu? Spíš naletěl ‚ministrovi vesmíru‘, říká expert

LN: Jak se díváte na aktivity Daniela Landy v Afghánistánu? Prý tam vede soukromý boj proti ISIS, dává vám to nějakou logiku?
Já se diskusím na tahle témata záměrně vyhýbám. Když jdeme s Danem na pivo, zajímá mě spíš to, co dělá kolem koučingu. Vytvořil nový druh meditací, pomáhá lidem najít vnitřní sílu, otevírat hlavy, přijímat sám sebe i okolní svět. S tím má spousta lidí problémy.

LN: Může to ale dělat někdo, kdo nevystudoval psychologii ani nic podobného?
V tomhle je dobré Dana poznat. On má na jednu stranu evidentní mesiášský komplex, to je z těch jeho aktivit naprosto zřejmé, ale vedle toho má taky obrovské charisma. A to na lidi funguje. Když půjdete za nějakým uspávačem hadů, asi vás nepřesvědčí, že se svým životem máte něco dělat. A já věřím tomu, že zrovna Dan spoustu lidí takhle nakopnout dokáže. Jak to, že ho berou i lidi, jako je Václav Cílek nebo Daniel Herman?

LN: No, to moc nechápu.
Víte co, já tenhle kavárenský pohled nesdílím. S Danem jsem samozřejmě leccos prožil a pamatuju si ho jako mladýho kluka. Přišel na konzervatoř akorát v době, kdy jsem končil, je o sedm let mladší. Sešli jsme se v jednom protirežimním představení, které se hrálo těsně před revolucí. Odehrávalo se to v polpotovské Kambodži, ale bylo to o totalitě jako takové a lidi na to jezdili, i když jsme to hráli někde v kulturáku na periferii. Tam se z nás stali kamarádi, Dan mě bavil, byl můj protipól, živelnej, ztřeštěněj.

Landa opět ‚plní misi‘ v Kábulu. Je to hazard a špatný příklad, vzkazuje Zaorálek

LN: Sígr?
Jasně, zlobivej kluk. Ale dokázal i brečet, on je neskutečně citlivej člověk. Tyhle dva póly se v něm perou, což se vyvalilo ven, především když se napil. To nebylo moc dobrý, odšpuntovalo se něco, co rozhodně mělo zůstat zavřený. Z toho důvodu taky Dan přestal pít tvrdý alkohol, chce to mít pod kontrolou. Talent jde často ruku v ruce i s vnitřní rozervaností, aspoň u herců je to poměrně častý jev. A Dan má hodně talentů. Na co sáhne, to mu jde. Ať je to hudební nástroj nebo třeba cizí jazyky. Jsou lidi, kteří jsou tři dni v cizím městě a dokáží si koupit noviny, rohlík a boty své velikosti – to je přesně on.

LN: Jak se díváte na tu jeho runovou nauku? Ohání se patetickými pojmy jako čest, statečnost, spravedlnost a podobně, ale co z toho?
V Česku jsme ateisti, tak s těmi pojmy neumíme zacházet. Jděte do kostela a uslyšíte tam velebníčka říkat něco podobného. Je to moc silné a dneska možná i nepochopitelné. Já ale fakt věřím tomu, že Dan dokáže lidi pozitivně motivovat. Na druhou stranu, on má těch projektů asi sedm set do roka, furt mu hučí v hlavě, je jak dítě, které si pořád vymýšlí.

Pamatuju si, jak mi říkal: „Pojď, budeme jezdit na koloběžkách, budeme mít stejný bundy a odznáček, lidi se toho chytnou a vytlačíme z města smradlavá auta, cizinci z toho budou paf, budem jim ty koloběžky půjčovat...“ A už to jelo.

LN: Ale kde ty jeho vize končí?
To je právě to. Jak má tohle dětské vnímání, tak se lehce nadchne, ale nedokáže nic dotáhnout do konce. Jednou chtěl taky kupovat vodní prameny, že prý vytlačí všechny mattonky a dobré vody. Na každé láhvi mělo být napsáno, k čemu se peníze z toho byznysu použily, třeba na romský boxerský klub nebo dětské prolézačky... Za týden o tomhle nápadu nevěděl.

Celý rozhovor s Davidem Matáskem o selhání elit v uprchlické krizi, strachu ze slábnoucí paměti a józe si přečtěte v magazínu Pátek LN, který vychází 12. ledna.

V magazínu dále najdete:

  • Dějiny soukromí – ochrana naše privátního života je teprve něco přes 100 let stará. Jak jsme se dostali až sem?
  • Rozhovor s výtvarnicí a spisovatelkou Markétou Baňkovou o genech, on-line studiu na Harvardu a o tom, jak správně pochopit teorii relativity.
Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.