Karel Vachek (* 1940) patří k zásadním osobnostem českého dokumentu už několik desetiletí, přestože jeho tvorba byla na dlouhou dobu přerušena emigrací. Vystudoval režii na pražské FAMU pod vedením Elmara Klose, kde v roce 1963 absolvoval filmem Moravská Hellas o folklórních slavnostech, který byl ale osobně zakázán prezidentem Novotným a poprvé povolen až v roce 1968. Ve stejném roce natočil pro Krátký film dokument Spřízněni volbou, kde zachytil Pražské jaro, a který patří mezi jeho nejslavnější počiny (získal mj. Zlatou kameru na Berlinale).
Po nástupu normalizace musel odejít z Krátkého filmu, pracoval v dělnických profesích a v roce 1979 s rodinou emigroval do USA. Po revoluci se vrátil do Krátkého filmu Praha a postupně realizoval filmovou tetralogii Malý kapitalista, mapující společnost 90. let. Od roku 1994 je pedagogem Katedry dokumentární tvorby na FAMU, v roce 2002 se stal jejím vedoucím. V roce 2015 mu byla udělena Zlatá medaile AMU.
Pro Karla Vachka je příznačný originální smysl pro humor, který nazývá vnitřním smíchem. S pomocí překvapivé montáže spojuje zdánlivě nespojitelné výjevy a vytváří tak nové významy a interpretace událostí. Jeho poslední film Tmář a jeho rod, který nyní vstupuje do české VoD distribuce na portále DAFilms.cz, měl mezinárodní premiéru v soutěži na kodaňském festivalu CPH:DOX a z jihlavského festivalu si odvezl cenu FNE Prix pro nejlepší koprodukci ze zemí střední a východní Evropy.
Film Tmář a jeho rod uvozují citace ze slavné operety Mam‘zelle Nitouche – Oldřich Nový v klášteře, v divadle i v kasárnách. Chápaná i nepochopitelná realita, vztahy mýtů a historie v souvislosti s vícerozměrnými prostory kvantové fyziky a společensko-politickým uspořádáním světa. Ve filmu se „potkávají“ balkánští válečníci s nadpřirozenými duchy, kteří lidem otevírají zásuvky u stolů a převracejí křesla. Reklamní slogan britských ateistů „Bůh pravděpodobně neexistuje!“ uvozuje návštěvu papeže v České republice.
Karel Vachek - filmografieMoravská Hellas (34 ́, ČSSR, 1963) Spřízněni volbou (85 ́, ČSSR, 1968) Nový Hyperion, aneb Volnost, rovnost, bratrství (207 ́, ČSFR, 1992) Bohemia docta aneb Labyrint světa a lusthauz srdce (254 ́, ČR, 2000) Kdo bude hlídat hlídače aneb Klíč k chaloupce strýčka Toma (220 ́, ČR, 2002) Záviš, kníže pornofolku pod vlivem Griffithovy Intolerance a Tatiho prázdnin pána Hulota aneb vznik a zánik Československa (1918 - 1992) (147 ́, ČR, 2006) Tmář a jeho rod aneb Slzavé údolí pyramid (199’, ČR, 2011) |
Tmář se natáčel kromě České republiky také ve Spojených státech, Japonsku, Velké Británii, Bosně a Hercegovině, na Slovensku, v Polsku a Rakousku. Vystupují v něm mimo jiné světoznámí záhadologové Erich von Däniken a Raymond Moody. Barack Obama se Vachkově kameře schoval za čtecí zařízení a režisér ho pomocí střihu konfrontuje s hypotézou, že ani americký prezident nesmí vědět, na co se vynakládají miliardy dolarů z rozpočtu ministerstva obrany.
„Můj film je o ezoterním pozadí lidského bytí. Snažím se namalovat, jak se královské hry vztahují k hrám ještě královštějším, a lidé mezi tím vězí a nic nevědí. Je potřeba si také myslet, že lidé nejsou idioti. Několik tisíc let se tady snaží popsat svoji situaci, na to konto vytvářejí církve a nevím, co všechno. Jenže všichni byli limitovaní tím, že neznali fyziku složitějšího vztahu. A ani my ji dodnes neznáme. Svůj film začínám tím, že Bůh není, a na konci pro jistotu taky píšu, že Bůh není. Je ovšem evidentní, že ta struktura je daleko složitější, než si o ní můžeme myslet, a že se do ní vejdou úkazy, které doteď odbýváme, protože si říkáme, že to není možné,“ říká Karel Vachek.