Propojit obě osobnosti pomohl deník The Guardian, který byl v roce 2013 prvním médiem, které začalo zveřejňovat Snowdenovy zprávy a stálo i u zrodu oscarového dokumentu Citizenfour.
Na deník The Guardian se Jean-Michel Jarre obrátil před rokem s prosbou, aby ho novináři zkontaktovali s Edwardem Snowdenem. To se podařilo a výsledky spolupráce bude možné posoudit už tento víkend, kdy má chystané Jarrého album vyjít.
Od Pet Shop Boys k Peaches
„Edward je absolutní hrdina naší doby,“ řekl Jarre, který na novém albu, nazvaném Electronica Volume II: The Heart Of Noise spolupracoval i s dalšími hosty, jako je například skupina Pet Shop Boys, Primal Scream, Gary Numan, Julia Holter, Hans Zimmer, The orb, Yello nebo rapperka Peaches. Se Snowdenem natočil song pojmenovaný Exit. Album připravoval pět let.
Snowden je podle svých slov fanoušek elektronické hudby. Hudba obecně podle něj dokáže zvláštním způsobem propojit různé dny, okamžiky a témata lidského života do souvislého vyprávění. „Hudba dokáže zlidštit i ty nejabstraktnější momenty,“ říká Snowden ve videu natočeném pro The Guardian. Podle jeho slov ho Jarreho nabídka potěšila a je rád, že může být součástí tak zajímavého kulturního projektu.
„Když jsem o něm poprvé četl, vzpomněl jsem si na svou matku,“ přibližuje Jarre ve vyjádření pro The Guardian, jak přišel na zdánlivě nesmyslný nápad spojit se s Edwardem Snowdenem. „Moje matka byla velkou osobností ve francouzském odbojovém hnutí. Připojila se k němu v roce 1941, kdy ještě lidé ve Francii považovali odbojáře za lidi, kteří jen chtějí problémy. Vždycky mi říkala, že když společnost vytváří věci, které nemůžete snést, máte se jim postavit. Celý projekt Electronica je o rozporuplném vztahu, který máme s technologiemi: na jedné straně máme celý svět v kapse, na druhé straně jsme permanentně pod dohledem.“
Technologie a erotika
Na albu jsou podle autora skladby o erotickém vztahu k technologiím, o tom, jak se dotýkáme našich smartphonů víc než našich partnerů, i o lásce v době elektronických seznamek jako je Tinder. „Zdá se mi proto vhodné spolupracovat nejen s muzikanty, ale s někým, kdo doslova symbolizuje vztah, který s technologiemi máme,“dodává Jarre.
Jean-Michel Jarre
Společnou skladbu, v níž Snowden spíše mluví než zpívá, popsal Jarre jako hektický, obsesivní techno track, snažící se ilustrovat myšlenku toho šíleného pátrání po datech na jedné straně, a honu na člověka, který na tohoto jednoho mladíka uspořádala CIA, NSA, FBI na straně druhé.
„Poslal jsem mu demo verzi skladby, a pak jsme spolu hodinu a půl mluvili po Skypu, kde jsem Edwardovi vysvětloval, o co mi jde,“ popisuje Jarre pro deník The Guardian vznik skladby. Poté se skladatel vypravil za Snowdenem do Moskvy, aby ho mohl také nafilmovat a použít film později při živém hraní na festivalech.
