Ondruch, který bude stálým dramaturgem této komorní scény, objevil příběh na festivalu v Polsku a hned si řekl, že bude ideální příležitostí pro Mihulovou. Podle uměleckého šéfa Ungeltu Milana Heina bylo důležité, kdo tyto dvě postavy ztvární. „Protože lidský fenomén na našem malém jevišti hraje velkou roli,“ vysvětlil.
„Dotáčela jsem seriál Trapný padesátky, pak film s Bohdanem Slámou a najednou jsem byla přizvána do divadelního projektu. Necítila jsem ale žádný ostych, trému, obavy či úzkost. Pod komediálními scénami je v této hře něco hluboce lidského, opravdového,“ řekla Mihulová, pro kterou je důležité, na čem a s kým pracuje.
Alena Mihulová (vpravo) a Petra Nesvačilová v představení Skořápka v Divadle Ungelt.
„Jsou to dva světy, které se v tomto příběhu prostřednictvím hlavních hrdinek střetávají a nerozumí si. Jedním z hlavních témat je, jak se zbavujeme těch svých skořápek či masek, jak překonáváme mimikry, tak nasloucháme, komunikujeme a snažíme se být otevřeni tomu, co neznáme. Potkají se dvě odlišné osobnosti podléhající svým předsudkům a strachům. Během té hry se vzájemně otevřou a najednou zjistíme, že ta cesta k růstu je velice snadná. Hra dává návod k tomu, aby se lidé navzájem poslouchali,“ řekl Ondruch. Podle něj to je snadné, jako když se člověk kouká na rozkvetlou louku.
„Bylo by to krásné, kdybychom to tak zahrály. Jen doufám, že to diváci budou cítit stejně,“ dodala Mihulová. Bývalá manželka filmaře Karla Kachyni (1924-2004) se v 17 letech objevila v hlavní roli jeho filmu Sestřičky. Hrála i ve Feničově Džusovém románu a v dalších snímcích svého manžela. Byla elévkou ústeckého Činoherního studia, po studiu herectví hrála v pražském divadle Labyrint. Po jeho uzavření v roce 1998 hostovala v Činoherním klubu, v Dlouhé, v Řeznické a ve Viole.
Petra Nesvačilová je herečka a režisérka, ve filmu na sebe poprvé upozornila ve filmu Pusinky (2006), od roku 2004 hraje v Divadle Na zábradlí, hostuje v A studiu Rubín a v Paláci Akropolis, vystupuje také se soubory Filip a Vosto5. Jako režisérka se věnuje dokumentárnímu filmu, za snímek Řekni, kde ti Němci jsou získala v roce 2012 Cenu Andreje Stankoviče.
V originále se hra Skořápka jmenuje Wydmuszka, což označuje skořápku vyfouknutého vajíčka. A obraz prázdné skořápky, která se v okamžiku může rozbít stejně jako se může stát překrásnou kraslicí, symbolizuje podle režiséra prostou a mnohovrstevnatou krásu textu. Vývoj postav je realizován vypointovanými dialogy, které mají lehkost, vtip a inteligenci. Důležitá je i psychologická stránka, z žánrového mixu se snadno může stát melodrama, komediální groteska, psychologické drama či feministický pamflet. Autorem hudby je herec Igor Orozovič.
Szczygielski se narodil v roce 1972, v šestadvaceti řídil polskou edici měsíčníku Playboy. Jako spisovatel debutoval roku 2003 románem PL-BOY. Od roku 2010, kdy měla Skořápka premiéru ve Varšavě, napsal řadu dalších her a je oceňován jako autor knih pro mládež.
