Lidovky.cz

Mozart i opera o Stalinově pomníku. Výhledy na sezónu 2016/17 v Operním panoramatu Heleny Havlíkové

Kultura

  6:00
Operní sezóna 2016/17 bude – ve srovnání s těmi předchozími – nebývale bohatá. Nejen počtem inscenací, když našich deset stálých operních souborů hlásí 38 titulů, což lehce převyšuje průměr posledních let, kdy jich bývalo na 35. Pestrá a různorodá bude především dramaturgicky. Objeví se spousta oper, které rozhodně nepatří do „zlatého“ fondu obehrávaného po celém světě. A mnohé inscenace navíc zaujmou i díky avizovaným inscenátorům nebo obsazení, pokud je divadla už před začátkem sezóny zveřejnila.

Národní divadlo připravuje na sezónu 2016/17 deset operních premiér. foto: ND

Předmozartovské opeře se naše repertoárová divadla prakticky vůbec nevěnují a následující sezóna nebude výjimkou. Má to své důvody – dnešní publikum si potrpí na historicky poučenou interpretaci, jak se jí věnují specializované soubory s dobovými nástroji. To je způsob provedení, na který běžná divadla u nás nejsou zařízená. Mozartovy opery ale už běžně hrají.

Třikrát Mozart

Adaptaci Kouzelné flétny určenou zejména dětem nabídnou v Plzni. Navazují tak na tuto velmi úspěšnou dramaturgickou linii. Mozartův singspiel upravil do komorní podoby v češtině zdejší šéf opery Tomáš Pilař pod názvem Papageno v kouzelném lese – avizuje operní pohádku plnou jevištní imaginace.

Ústecká opera zvolila Únos ze serailu. Je to jediná premiéra tohoto souboru, což je pro jeho rozvoj žalostně málo.

Národní divadlo moravskoslezské chystá na říjen Mozartovu operu La clemenza di Tito v režii dua SKUTR.

Národní divadlo moravskoslezské, která mezi našimi soubory naopak patří k těm nejzajímavějším, uvede jako první premiéru letošní sezóny Mozartova Tita a uvidíme, jak s touto „oficiózní“ operou seria určenou pro pražskou korunovaci císaře Leopolda II. českým králem naloží režijní duo Skutr. Pražské národní divadlo před deseti lety režií manželů Herrmannových a hudebním nastudováním Alessanda De Marchi nasadilo u nás její interpretační laťku hodně vysoko. Ostravská opera ovšem nabízí zejména v roli mocichtivé Vittelie špičkové obsazení díky Janě Šrejma Kačírkové v alternaci s Kateřinou Kněžíkovou.

Rossini a další mistři belcanta

Tyto naše dvě současné královny dramatických koloratur pozvala také brněnská opera, a to do Rossiniho Hraběte Oryho. I když se tato hodně rozverná buffa u nás dosud hrála jen jednou před šedesáti lety v Opavě, diváci ji znají díky přenosu z MET. V inscenaci s erupcemi koloratur o donchuánském hraběti, který chce s pomocí svého učenlivého pážete svést počestnou komtesu, doslova zařádili Diana Damrau, Joyce DiDonato, Juan Diego Florez. I v Brně se zřejmě přiklánějí k rozpohybované koncepci, protože režii svěřili choreografce Lence Flory.

Dalšího Rossiniho – jeho jednoaktovou frašku Příležitost dělá zloděje, uvedou v Českých Budějovicích v režii zdejšího šéfa opery Tomáše Studeného, který je také autorem českého překladu.

A do třetice Rossini: Lazebník sevillský je dnes sice jeho nejznámější buffa, ale svým pojetím ji dozajista ozvláštní nejen ostravský tým dirigenta Marka Ivanoviće a režiséra Ondřeje Havelky, ale také ostravský písničkář Jaromír Nohavica, který tímto dalším českým překladem navazuje na svá žertovná přebásnění oper Mozartových.

Rossinim se zájem našich divadel o vrcholné italské belcanto pro následující sezónu nevyčerpává. Pražské Národní divadlo repertoár pro Stavovské divadlo nerozšiřuje o Mozartovy opery, jak by se dalo očekávat, ale po loňské, ne právě vydařené Rossiniho Popelce, o další operu tohoto stylu Donizettiho operní travestii Viva la mamma. Ve vděčné komické barytonové roli matky Agaty, která se snaží impresáriovi regionální operní společnosti vnutit svoji dcerušku, alternují zkušený Vladimír Chmelo, dosud jediný český sólista, který se uplatnil v přenosech z MET, a vedle něj jeden z velkých talentů naší nejmladší pěvecké generace Roman Hoza.

Kombinaci italského operního stylu zaměřeného na pěveckou virtuozitu a francouzských vlivů reprezentuje Luigi Cherubini. Na jeho Médeu, kterou pro novodobé uvádění oživila Maria Callas, si troufají v Plzni.

Romantismus italský, německý, francouzský a ruský a nezbytný Puccini

Romantickou operu, která dnes tvoří základ světového repertoáru, budou u nás v nadcházející sezóně zastupovat díla vrcholných skladatelů – Itala Giuseppe Verdiho, Němce Richarda Wagnera, Francouze Hectora Berlioze a ruského Petra Iljiče Čajkovského. Vedle Verdiho nejhranějších oper, Trubadúra v Budějovicích a Rigoletta v Liberci, zvolili v Opavě jeho Atillu. Dnes se tato opera z Verdiho počátečního kompozičního období s velkými sbory a étosem osvobození Itálie hraje zřídka, u nás s ní na festivalu opera v roce 2007 slavilo úspěch olomoucké divadlo. Do titulní, netradičně basové role velitele Hunů jsou obsazeni David Szendiuch a Michael Kubečka. Italskou romantickou velkou operu bude reprezentovat také Ponchielliho La Gioconda v Brně.

Z oper Richarda Wagnera se pražské Národní divadlo rozhodlo pro Lohengrina. K nastudování pozvalo německého dirigenta Constantina Trinkse a skladatelovu pravnučku, kontroverzní režisérku Katharinu Wagnerovou, od loňska jedinou ředitelku Bayreuthských slavností. Na webových stránkách Národního divadla je zatím ohlášený jediný Lohengrin – tenorista Aleš Briscein, který tuto roli zpíval už na Tyrolském festivalu, v Ostravě a dokonce na záskok letos v březnu – a s úspěchem - v prestižní Bavorské státní opeře. V českém obsazení je jako Elsa uvedena Dana Burešová a Eva Urbanové v alternaci s Eliškou Weissovou jako Ortrudou. Kdo bude zpívat Telramunda ND zatím neuvádí.

Německou romantickou operu v její komické podobě bude zastupovat Otto Nicolai svými Veselými paničkami winsdorskými - v Liberci se přiklonili ke kombinaci němčiny ve zpívaných číslech s češtinou v mluvených dialozích.

Francouzský romantismus reprezentuje koncertní opera/dramatická legenda Hectora Berlioze Faustovo prokletí. V titulní roli Fausta bude mít české publikum v pražském Národním divadle pod taktovkou Jaroslava Kyzlinka jednu z mála možností slyšet u nás Pavla Černocha, českého tenoristu, který se prosadil na významných zahraničních scénách. Další příležitostí, již 6. září, bude Černochovo hostování v inscenaci Prodané nevěsty v Národním divadle před jeho písňovým recitálem na festivalu Dvořákova Praha.

Ruský romantismus představuje Evžen Oněgin Petra Iljiče Čajkovského, kterého uvede plzeňská opera. V titulní roli alternují Sheldon Baxter, Jiří Brückler a Jiří Rajniš.

Samozřejmě ani v nadcházející sezóně nemůže chybět Puccini: Tosku uvede Státní opera - kvůli rekonstrukci v historické budově Národního divadla. Jejím hudebním nastudováním se představí nový hudební ředitel Státní opery Andreas Sebastian Weiser. Dosud velmi problematickou akustiku Nové scény v Plzni pro uvádění oper prověří Madam Butterfly. V Olomouci si jako diváckou klasiku vybrali Bohému.

20. a 21. století: Orff, Britten, Schönberg i Reich

Z oper 20. a 21. století, které se do dramaturgických plánů našich divadel prodírají obtížně, asi spíše shodou okolností zazní hned ve dvou nastudováních vtipná jednoaktovka Carla Orffa Chytračka podle pohádky bratří Grimmů (od posledního libereckého uvedení uplynulo 14 let). V Národním divadle ji budou hrát v kombinaci s další Orffovou jednoaktovkou Měsíc, v Opavě s baletní verzí Orffova nejznámějšího díla Carmina burana.

Dvakrát se objeví také Benjamin Britten, dnes už klasik opery 20. století. Ostravský soubor připomene jeho Zneuctění Lukrécie (předtím naposledy 1983 Plzeň) a koncertní uvedení Brittenovy Noemovy potopy bude připomínkou 80. výročí spolupráce Kühnova dětského sboru s operou Národního divadla.

S nástupem Jiřího Heřmana do čela brněnské opery a Marka Ivanoviće jako šéfdirigenta se tento soubor soustavněji zaměřuje na moderní operu. V následující sezóně uvede v premiéře na festivalu Janáček Brno dvě klíčová díla – Modrovousův hrad Bély Bartóka a Očekávání Arnolda Schönberga. Inscenaci v koprodukci s operou v Göteborgu se švédskými sólisty režíruje David Radok. A diváci budou mít možnost porovnat dvě nastudování opery současné finské skladatelky Kaiji Saariaho Láska na dálku, která vznikla na objednávku Salcburského festivalu v roce 2000. V prosinci bude součástí operních přenosů z MET do kin u nás, v březnu bude následovat česká premiéra, které se ujmou oba šéfové brněnské opery.

Zatímco brněnská a ostravská dramaturgie při výběru soudobých oper otevírá českému publiku různé kompoziční přístupy, pražské Národní divadlo se pod vedením Petra Kofroně v mnohotvárné polystylovosti soudobého vývoje opery poněkud jednostranně zaměřuje na minimalismus. V hudebním nastudování Marka Ivanoviće zazní na Nové scéně videoopera Stevea Reicha Tři příběhy - událostí ovšem už byla při prvním českém uvedení na festivalu Hudební fórum v Hradci Králové před deseti lety.

Česká opera: od Smetany ke Kadeřábkovi

Zhruba pětina titulů operních premiér nadcházející sezóny bude patřit českým dílům. Tajemstvím Bedřicha Smetany Národní divadlo moravskoslezské systematicky pokračuje v kompletaci smetanovského cyklu plánovaného na jubilejní smetanovský rok 2024. Antonín Dvořák bude zastoupen Rusalkami v Plzni a Opavě a Čertem a Káčou v Brně, ve které se poprvé ve své kariéře ujme Jiří Heřman komické opery.

Ostravská opera připomene Fibichovu Bouři, která tak obohatí i letošní shakespearovské jubilea. Janáčkovu Její pastorkyni uvedou v Liberci a porovnání s jinak koncipovaným realistickým dramatem z venkovského prostředí ve Foersterově Evě bude užitečné tím spíš, že režisérkou obou inscenací je Linda Keprtová.

V souvislosti s brněnským janáčkovským festivalem se k nám konečně dostává jeden z nejvýznamnějších světových operních režisérů – Robert Carsen. Sice ne s novým původním nastudováním, ale alespoň prostřednictvím jeho slavné inscenace Káti Kabanové. Vznikla původně pro Vlámskou operu a nadchla už publikum v milánské Scale, v Kolíně nad Rýnem nebo v Madridu, odkud pochází také nahrávka na DVD z roku 2008 s dirigentem Jiřím Bělohlávkem a Karitou Mattilou jako Káťou. V Brně titulní roli vytvoří Pavla Vykopalová, Kabanichu Eva Urbanová.

Druhou premiérou olomoucké opery budou po Bohémě Řecké pašije. Vedení divadla chce tímto titulem pokračovat v úspěšné spolupráci s Janem Antonínem Pitínským, který zde před dvěma doslova kongeniálně objevil Pád Antikrista Vitkora Ullmana. Vrcholnou operu Bohuslava Martinů bude zajímavé porovnat s jiným přístupem k opeře na konci 50. let, jak ho uplatnil Václav Kašlík se svými zkušenostmi tehdy progresívního operního režiséra. Ve své operní adaptaci Krakatitu podle Karla Čapka aplikoval spolu s filmovým režisérem Otakarem Vávrou, autorem libreta, na operu dynamiku filmových střihů. Krakatit uvede pražské Národní divadlo.

Žádný člověk - Stalinův pomník v opeře

Premiéry v ND v nadcházející sezóně obohatí ještě novinka Žádný člověk – operu na téma osudů pomníku Josefa Vissarionoviče Stalina na Letné, kterou si Národní divadlo objednalo u Jiřího Kadeřábka. Třebaže uvádění soudobých českých oper určitě patří mezi poslání naší první scény, absence základního především smetanovského operního repertoáru je chronická a nemůže ji napravit ani matiné k 193. výročí Smetanova narození, které ND plánuje ovšem na 25. února (Smetana se narodil 2. března). V Národním se tak z osmi Smetanových oper hraje pouze Prodaná nevěsta (v sezóně 2016/17 11x) a k říjnovým a květnovým svátkům dvakrát Libuše. Hodně chabá bilance a ostentativně přezíravý přístup.

Inspirace na dny příští

Marc-Antoine Charpentier (1643-1704): David a Jonatan. Dirigent William Christie, režie Andreas Homoki. Les Arts Florissants. Koprodukce s L’Opéra Comique de Paris a Le Théâtre de Caen. Festival d’Aix-en-Provence, záznam inscenace z roku 2012. Francouzský kulturní institut, Kino 35, středa 24. srpna 2016 18:30 h.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.